Konstruktéři nyní doufají, že se jim podaří zakomponovat takovéto farmy například na povrch mobilních telefonů nebo jejich obalů. „Když se vám vybije telefon, bude stačit párkrát zamávat zařízením vzduchem a bude vše vyřešeno,“ dodala docentka Smithy Rao v prezentaci svého výzkumu.
V případě úspěchu tak půjde po solárních panelech o druhý největší průnik obnovitelné energie do světa přenosných zařízení.
Detail mikroskopické větrnné elektrárny na minci "penny" | Detail mikroskopické větrnné elektrárny na minci „penny“ (zdroj: University of Texas Arlington)
Za konceptem stojí docentka Smithy Rao a profesor J.-C. Chiao, kteří představili funkční prototypy těchto zařízení. Větrníky se skládají ze dvou aerodynamických 3D komponentů niklové slitiny, která je dostatečně pevná a nepraská.
Svojí prací zaujali Taiwanskou firmu WinMEMS Technologies, jež s jejich univerzitou nakonec navázala obchodní a patentovou spolupráci. Mikrovětrníky by mělo být možné sériově vyrábět s velmi nízkými náklady. „Zatím jsme se jen zlehka dotkli potenciálu, který tato zařízení skrývají,“ uvedla optimisticky Rao.
Detail mikroskopického větrníku | Detail mikroskopického větrníku (zdroj: University of Texas Arlington)