Místo vody zalijí strom naftou
Místo vůně kvetoucích stromů zápach z výfuků. Místo zpěvu ptáků uhnízděných v korunách jehličnanů hluk projíždějících aut a motorek. Zatímco někteří lidé z Klatov musí za krásou zeleně do městských parků, sadů a okolních lesů, jiným vzrostlý strom vadí natolik, že ho zničí. Polámané větve, ořezaná kůra. Ale jsou i mnohem drastičtější způsoby, jak se vandalové zbavují stromů. Zalévají kořeny naftou a jinými chemikáliemi, aby stromy odumřely. Zničená zelená krása Jedním z posledních případů, který řeší pracovníci správy městské zeleně, je poškozený strom v blízkosti pošty. Vandalové tu odlámali větve a udělali několik ostrých zářezů do kůry stromu, který doplňuje zámkovou dlažbu na břehu Drnového potoka.
„Každý rok řešíme několik případů poškozování dřevin. Z devadesáti procent to jsou listnaté stromy. Lípy, břízy, jírovce, jasany a další. Hlavním důvodem většiny z nich je nadměrné padání listí,“ říká Libor Nebeský, vedoucí odboru životního prostředí na klatovské radnici. Nejvíc ohrožené lokality jsou podél břehu Drnového potoka, zelené prostranství za Větrovnou nebo v Lubech. Pachatele takových skutků přitom neodradí ani hrozba vysokých pokut. U fyzických osob může dosáhnout až sto tisíc korun, u podnikatelů je horní hranice pokuty milion korun. „To vyplývá ze zákona o ochraně přírody. Jednotlivé případy řešíme buď u nás na odboru životního prostředí, nebo se jimi zabývá Česká inspekce životního prostředí,“ dodává Nebeský. Zničené stromy, odlámané větve nebo poničená kůra nejsou často jen dílem vandalů. Někdy se o likvidaci městské zeleně postarají samotní obyvatelé domů. Vymlouvají se na to, že jim stromy překážejí před okny, jsou příliš mohutné, stíní. „Nechali jsme u nás před domem porazit mohutný jehličnan.
Rostl hned za barákem, jeho větve se rozrůstaly už k oknům bytů. Stínil,“ vzpomíná Soňa Bartáková. Podle obyvatelky Klatov jsou mohutné stromy hned v těsné blízkosti panelových domů výsledkem nepromyšleného sázení v dobách, kdy se sídliště stavěla. „Je sice hezké mít zeleň kolem domu, ale ne mohutné stromy, kvůli kterým jde slunce do bytu jen dvě hodiny během dopoledne a zbytek dne je v místnosti stín. A navíc v zimě musíte už v půl třetí odpoledne rozsvítit, protože kvůli větvím není vidět. Nejsem proti stromům, líbí se mi, ale nesouhlasím s tím, aby se velké jehličnany i listnáče sázely hned pod okna paneláků,“ dodává Bartáková. Podle úředníků z odboru životního prostředí z klatovské radnice mohou lidé v podobných případech požádat o odstranění stromu. „Stačí vyplnit žádost, do které uvedou své jméno, datum narození, adresu a druh stromu, který chtějí nechat pokácet. Žádost ale musí obsahovat i zdůvodnění, proč usilují o odstranění stromu,“ vysvětluje Libor Nebeský.
Strom, který vadil I dodržení úředního postupu ale neznamená, že pracovníci odboru životního prostředí strom automaticky odstraní. „Na místo pozveme vlastníka pozemku, žadatele o pokácení a zjistíme, nakolik je žádost oprávněná. Povolení k pokácení se vydává ze závažných důvodů, a těmi rozhodně nejsou opadané listí, jehličí nebo plody. Posuzujeme zdravotní stav stromu, jeho funkční a estetické hodnoty. Nikoliv, že někoho obtěžuje jeho přítomnost,“ vysvětluje Nebeský.
I když stromy vyžadují pravidelnou péči, jejich význam pro člověka je důležitý. V letních měsících mu zajišťují chlad a mnohem lépe se dýchá v horkých dnech v lesích než na rozpálené dlažbě náměstí. Jsou také pohlcovačem prachu v ulicích města. V sídlištích je navíc lidé využívají k tomu, že na stromy připevňují krmítka a sypou sem potravu ptákům v zimních měsících. A některé stromy z městských částí najdou své využití i pro zcela jiné účely, než pro jaké jsou vysazovány. Například vloni se pro vzrostlý jehličnan vydali pracovníci technických služeb města Klatovy do sídliště Pod Sluncem. Strom pokáceli, ale ještě měsíc byl ozdobou klatovského náměstí. Byl totiž vytipován jako vánoční strom, a tak na jeho větvích skončily ozdoby a světélka a velikán dělal radost dětem i dospělým během nejkrásnějších svátků v roce.
