Evropa vyčkává a netvoří si plynové zásoby na zimu. Norsko se staví do role zachránce a otevírá staré vrty
- Ceny zimních kontraktů na plyn jsou nižší než současné, motivace k plnění zásobníků je tak nízká.
- Německé spolkové země se bojí cenových šoků a vyzvaly vládu k aktivitě.
- Norsko chce být spolehlivým evropským dodavatelem a dále navýšit těžbu.
Evropská křivka čerpání a plnění plynových zásobníků se začíná povážlivě vymykat standardu. Zatímco jindy po jarním minimu nastává růst jejich naplněnosti, letos obnova zásob postupuje pomalu. Výsledkem je, že jsou nyní úložiště naplněna jen z 38 procent, což se blíží minimu pro toto období. Odborníci proto varují, že pokud se situace brzy nezlepší, čekají Evropu na podzim vážné potíže.
Evropská unie od začátku války na Ukrajině po svých členských státech vyžaduje, aby ve snaze předejít zimní krizi naplnily své zásobníky na devadesát procent. Pravidlo je ale nyní volnější. Stačí, když se na tuto úroveň dostanou kdykoliv mezi začátkem října a prosincem. Sezonním průměrem pro konec května je zhruba poloviční naplněnost, Evropa tak má letos co dohánět.
Německo a Nizozemsko jsou obzvlášť zranitelné
V některých zemích je situace obzvlášť vážná, například německá skladiště nejsou plná ani ze třiceti procent. V nizozemských zásobnících zbylo po zimě jen zhruba pět procent plynu, nyní je ho tam kolem třinácti procent. V Česku stav přibližně odpovídá unijnímu průměru.
Vše vázne kvůli nejistotě kolem budoucnosti globálních dodávek přes Hormuzský průliv, kudy za normálních okolností proudí čtvrtina světového LNG, a relativně vysokým cenám plynu.
Zatímco loni se touto dobou v nizozemském virtuálním obchodním uzlu TTF plyn prodával za zhruba 33 eur za megawatthodinu, nyní se pohybuje kolem 47 eur a ještě minulý týden stál padesát eur. Velkým problémem je, že aktuální ceny jsou vyšší než ty pro zimní kontrakty, což obchodníky nijak nemotivuje ke skladování suroviny.
Přibývají tak obavy, že starý kontinent nebude na zimu dobře připraven. „Pokud by válka zítra skončila a plavba v průlivu byla rychle obnovena, mohli bychom dosáhnout přijatelné, i když napjaté 75procentní úrovně skladování. Jestli ale uzavření potrvá ještě jeden až tři měsíce, může to začít být kritické,“ řekla agentuře Reuters Helle Ostergaardová Kristiansenová z norského energetického gigantu Equinor.
Trh brzy pochopí, že je třeba konat
„Mrazivé počasí nebo nedostatek dodávek v nadcházející zimě by mohly vést k úzkým hrdlům v zásobování, což by vyvolalo cenové šoky, které by postavily domácnosti i výrobní podniky do obtížné situace,“ varovaly nedávno německé spolkové země v rezoluci. Naléhaly na vládu v Berlíně, aby okamžitě vypracovala strategii k dosažení bezpečných úrovní naplnění zásobníků a odvrátila nebezpečí výrazného nárůstu nákladů.
Sebastian Kemper, šéf německého správce obchodu s plynem Trading Hub Europe, však podle Bloombergu věří, že se situace brzy vyřeší i bez intervence. „Přijde okamžik, kdy si trh uvědomí, že nikdo nezasáhne, a pak začne znovu plnit zásobníky,“ uvedl s tím, že plyn do nich nejspíš dorazí během letních prázdnin. „Pomalejší plnění musí začít v polovině června nebo na začátku července, zatímco u rychlejších scénářů stačí, když začne v srpnu,“ dodal.
Agentura EU pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) se domnívá, že naplnění zásobníků na 90 procent by vyžadovalo, aby EU zvýšila dovoz LNG o 13 procent ve srovnání s rokem 2025. To však bude v současné situaci obtížné. Nejde jen o Hormuzský průliv. Íránské útoky na energetickou infrastrukturu na Blízkém východě způsobily miliardové škody, jejichž oprava bude nejspíš trvat roky.
Evropská závislost na americkém LNG rychle roste
Evropě hrozí, že bude soutěžit o dodávky LNG s jinými kupci v době, kdy v Asii během teplejších měsíců vzroste spotřeba kvůli chlazení. „V současné době pozorujeme nárůst odklonu plavidel směrem k Asii, zejména v důsledku odolné poptávky v zemích jižní Asie,“ řekl Bloombergu Ronald Pinto, analytik společnosti Kpler.
Vzhledem k aktuálnímu vývoji a také evropské snaze definitivně se zbavit ruského plynu roste závislost kontinentu na zkapalněném plynu ze Spojených států. Už loni odtamtud Evropa podle Institutu pro energetickou ekonomiku a finanční analýzy (IEEFA) dovážela 57 procent LNG. Letos by to mohly být téměř dvě třetiny a v příštích letech ještě více.
Institut přitom dlouhodobě varuje před nahrazováním jedné silné závislosti na jediném dodavateli druhou, zvlášť v době napjatých vztahů mezi oběma břehy Atlantiku. Doporučuje sedmadvacítce skutečnou energetickou diverzifikaci.
Zásobování Evropy se ale podobně jako po začátku ukrajinské války snaží zvýšit také Norsko, v posledních letech celkově největší unijní dodavatel plynu. Loni odtamtud pocházelo 31 procent suroviny, zatímco z USA 26 procent a z Ruska v potrubní i zkapalněné formě 12,5 procenta. Norsko dodává na kontinent téměř veškerý vytěžený plyn a 90 až 95 procent vytěžené ropy, samo spotřebovává minimum fosilních paliv.
Norská vláda čelí kritice aktivistů za těžební plány
„Je to válka, ve které zřejmě neexistuje žádný plán. V takových nepředvídatelných časech musí být Norsko spolehlivé,“ prohlásil hned na začátku krize na Blízkém východě labouristický premiér Jonas Gahr Støre. Jeho vláda od té doby schválila plán na opětovné otevření tří plynových polí v Severním moři, aby pomohla zaplnit mezery v dodávkách.
Naleziště Albuskjell, Vest Ekofisk a Tommeliten Gamma byla uzavřena v roce 1998. Společnost ConocoPhillips se svými partnery plánuje vynaložit 1,8 miliardy eur na jejich opětovné spuštění do konce roku 2028. Produkce by tam měla pokračovat 20 let. „Využitím stávající infrastruktury můžeme produkovat značné množství zdrojů za nízké náklady,“ řekl představitel společnosti Steinar Våge.
Oslo také nabídlo ropným a plynárenským společnostem průzkum v 70 nových lokalitách v Severním, Barentsově a Norském moři. Jsou mezi nimi i oblasti, které se nacházejí nezvykle blízko pobřeží. Tento krok silně kritizuje levice i ochránci přírody. Tvrdí, že vláda pouze využívá geopolitické napětí jako výmluvu pro pokračování těžby v době klimatické změny.
