Najít v Uherském Hradišti park, který by vyhovoval současně maminkám s malými dětmi, důchodcům a pejskařům, je těžké, dokonce téměř nemožné. Přitom po větších zelených plochách volají obyvatelé pětadvacetitisícového města už několik let. Zatím ale marně. Redaktorka Sedmičky proto prošla pět největších parků ve městě s lidmi, kterým by měl sloužit.
Největším a nejznámějším parkem v centru Hradiště jsou Smetanovy sady. Na ploše čtyř a půl hektaru je jedno dětské hřiště s oploceným pískovištěm a dřevěnými průlezkami. „Jsou stavěné na větší i menší děti. To je dobře. Třeba skluzavka není zbytečně vysoká a z bočních stran je dostatečně chráněná, to nebývá zvykem,“ hodnotí stav hracích prvků třicetiletá Pavlína Prášilová.
S sebou má čtyřapůlletého Filipa a o tři roky mladšího Honzu. Děti jsou spokojené i na písku, který je čistý a udržovaný. Po třetí odpoledne je tady při hezkém počasí ale tolik dětí, že se na písek skoro nevejdou.
„Určitě by tady mohlo být další hřiště,“ radí vedení města Prášilová. Problém vidí mladá žena v tom, že u hřiště jezdí cyklisté. Přestože je při vjezdu do parku cedule nabádá k ohleduplnosti, praxe je podle jejích zkušeností trochu jiná. „Chodník je od plochy hřiště jen kousek a děti tam při běhání někdy zabloudí. Ale cyklisti často ani nepřibrzdí, natož aby zastavili,“ konstatuje Prášilová.
Cyklisté všude
Lidé na kole vadí i sedmileté fence Koryně. Je jich na chodníku tolik, že pes musí často uhýbat do trávy. Podle majitele Koryny Miroslava Pijáčka je tento park pro psy nevhodný. Chybí větší prostor pro běhání zvířat bez vodítka i sáčky na psí výkaly. Kdysi tady už byly. Ale stačilo pár dnů a vandalové sáčky rozmetali po celém parku. Tak je radnice zase odstranila.
„Když jdu třeba po Kroměříži, mají tam koše se sáčky skoro v každé ulici a to nejen v parku, ale i ve městě. Viděl jsem to také v Hodoníně nebo Břeclavi,“ srovnává pejskař. Na lavičkách posedávají důchodci jen sporadicky. Zřejmě ze stejných důvodů, které zástupci města znají už dlouho.
Důchodcům se nelíbí, že se tady schází pubertální mládež, která pokřikuje, pohazuje sklenice od piva a po koncertě v sousedícím klubu Mír dělá nepořádek. „Já bych si sem sednout nešla. Necítím se tady příjemně,“ zhodnotila čtyřiasedmdesátiletá Marie Králíková.
Příliš kouře
O dost spokojenější je starší manželský pár v Bastionu, který v hodnocení Sedmičky vychází jako jeden z nejlepších. Vnitroblok u Klubu kultury totiž sousedí s domovem důchodců a starší lidé to sem mají jen pár kroků. „Tady to mám ráda. Je to blízko do centra města, chodníky jsou rovné a vhodné i pro jízdu na vozíku, stromy vytvářejí příjemný stín a prochází tudy i spousta známých,“ vyjmenovává klady parku Králíková.
Nelíbí se jí ale, že mladí lidé v parku kouří, přestože je to zakázané. „To by tudy ale museli občas projít strážníci. Napomínat je nemá smysl,“ upozorňuje manžel František Králík. Stejně jako v sadech, tak i tady hodnotící komise kritizuje cyklisty. Jezdí rychle, navzdory tomu, že by podle vstupní cedule měli slézt z kola.
Dětské hřiště s průlezkami a skluzavkou je v rohu Bastionu. „Hřiště je nové a bezpečné, to je pravda. Z kamínků na zemi se ale dost práší, což mi vadí. A moje kamarádka má alergické děti a nemůže sem vůbec,“ hlásí Pavlína Prášilová a jedním dechem vzpomíná, jak rozpálená a nebezpečná byla v létě plechová skluzavka.
Pejskaři na malé ploše ani vidět nejsou. Stejně jako na místě, které propadlo u všech hodnotitelů. Tím je park u obchodní akademie naproti vlakovému nádraží. Důchodci, matka s dětmi i milovník psů se shodli na tom, že tento park nesplňuje skoro nic. Hřiště tady žádné není a od odpočinku odrazují hlavně bezdomovci, kteří se v parku potulují.
Příliš plusových bodů nemá nový park Za Plotem v areálu bývalých kasáren. Je ale v testu trochu znevýhodněný, protože je čerstvě otevřený a nedávno nasazené stromy ještě nedávají žádný stín. Také zatím chybí dětské hřiště. Na druhou stranu si ale důchodci pochvalují rovné a udržované chodníky, po kterých se mohou bez problému vydat i starší lidé. Pozitivní je také velké množství nových laviček. „Až bude všechno dokončené a stromy povyrostou, na procházku a posezení bude park pěkný,“ věří Marie Králíková.
Druhým nejlepším je lesopark Kunovský les. A to i přesto, že je od centra vzdálený asi patnáct minut chůzí. Vyhovuje totiž všem. Koryna tady nachází svůj ráj. Jde o skutečný park v lese, kde se může proběhnout po ploše pětaosmdesáti hektarů. Dokonce tady mezi stromy najdou asi tři kilometry speciální tratě i běžci.
„Je jen škoda, že pes nemůže běhat bez vodítka,“ konstatuje Pijáček. Park si pochvalují i manželé Králíkovi. Sice by sem každý den kvůli vzdálenosti nechodili, ale jinak se jim líbí. Pro děti je tady dost místa, i když průlezky už jsou starší.
