Čínský výsadek v Dukovanech. Elektrárnu mohou hlídat různé technologie, stát v tom nevidí problém
- Čínské technologie v nových jaderných blocích v Dukovanech nemusí být rizikové, tvrdí Státní úřad pro jadernou bezpečnost.
- Neexistuje ale detailní přehled o tom, jaké konkrétní komponenty z Číny se na dostavbě Dukovan mohou podílet.
- Stát si chce při dostavbě Dukovan hlídat hlavně klíčové dodavatele.
Otázka čínského zapojení do strategických českých projektů dostala letos v červnu nový náboj. Ve své funkci skončil šéf Státního ústavu jaderné, chemické a biologické ochrany Tomáš Dropa poté, co vyšlo najevo, že ústav opakovaně školil experty z pekingské vojenské akademie napojené na čínskou armádu. Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) to označil za závažný bezpečnostní incident.
Tím ale čínské pronikání do české jaderné bezpečnosti nekončí. Stát v současné době intenzivně řeší, do jaké míry bránit přívalu čínských technologií během dostavby Dukovan a jak velkou bezpečnostní hrozbu vlastně představují. Přitom zapojení čínských technologií do dostavby dukovanské elektrárny předem neodmítá.
Tajná opatření
Nejsou ale známá konkrétní bezpečnostní opatření, postupy vyhodnocování, dílčí závěry bezpečnostních posouzení nebo konkrétní stanoviska bezpečnostních orgánů. Ministerstvo průmyslu a obchodu, které koordinuje strategické a bezpečnostní otázky výstavby nových dukovanských bloků, je na dotaz e15 odmítlo zveřejnit. Odvolalo se na „povahu těchto informací“.
„V rámci systému kontroly je stát průběžně informován o výběru dodavatelů, smluvní rámec stát-investor zahrnuje i mechanismy pro zajištění bezpečnostních zájmů státu. Více detailů vzhledem k charakteru problematiky nemůžeme sdělovat,“ uvedl tiskový mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Tadeáš Provazník s tím, že stát na základě smluvního vztahu s investorem dostavby, tedy společností Elektrárna Dukovany II, kterou většinově ovládá, stanovil své bezpečnostní požadavky a nadále průběžně monitoruje a vyhodnocuje rizika i zajištění bezpečnostních zájmů státu, které se týkají také dodavatelského řetězce.
Není ovšem jasné, čeho se přesně vyhodnocení bude týkat. Je zřejmé, že stát nebude kontrolovat všechno, nedosáhne zřejmě na jednodušší technologie, jako jsou v Číně vyrobené drobnější komponenty nebo i běžně dostupná výpočetní technika. „Každá dodávka klíčových komponent bude posuzována s ohledem na bezpečnostní zájmy státu,“ tvrdí Martin Michalica z ministerstva průmyslu a obchodu.
Čínské technologie vadí i nevadí
Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB), jehož úkolem je kontrolovat investora, zda postupuje při výběru dodavatelů pro Dukovany správně, zdůrazňuje, že samotný čínský původ komponenty ještě automaticky neznamená bezpečnostní problém. „Samotný fakt, že dodávky pocházejí z určité země, konkrétně z Číny, nemusí představovat sám o sobě riziko nebo překážku. Jednotlivé případy je nutné hodnotit individuálně, dle povahy dodávané technologie a osoby dodavatele,“ uvedl předseda SÚJB Štěpán Kochánek. Rizika související s Čínou nicméně podle něj úřad posuzuje.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) potvrzuje, že rizika spojená s Čínou nejsou pouze hypotetickým tématem, kterým by se úřady nezabývaly. „Z nám dostupných informací můžeme potvrdit, že byla a jsou posuzována rizika spojená s využíváním výrobních, servisních, softwarových nebo projektových kapacit v Číně i kybernetická rizika související se subdodávkami zajišťovanými subjekty se sídlem v Číně,“ uvedl Vít Hrazdíra, vedoucí právního oddělení kybernetického úřadu.
Úřad ale nemá informace o tom, zda jsou konkrétní požadavky na tato posouzení kladeny přímo na společnosti tvořící korejský dodavatelský tým, tedy KHNP, Daewoo, Doosan a KEPCO E&C, ani jak případné prověrky dopadly. „NÚKIB nemá informace o tom, jestli a jaká kritéria byla nastavena pro konečné posouzení subdodavatelů, kteří mají sídlo v Číně,“ sdělil Hrazdíra. Úřad zároveň uvedl, že nedisponuje vlastním stanoviskem vztahujícím se k zapojení čínských subjektů do dodavatelského řetězce projektu a neví, zda takovým dokumentem disponují jiné úřady.
Přitom kybernetický úřad před čínskými technologiemi a jejich používáním státními orgány dlouhodobě varuje. Příkladem mohou být čínské automobily, které mohou podle NÚKIB sbírat nadměrné množství citlivých dat. „Řízení čínských elektromobilů a čínských připojených vozidel obecně, a to bez ohledu na místo výroby, v okolí objektů důležitých pro infrastrukturu a obranu státu je bezpečnostní riziko. Stejně tak jejich používání zaměstnanci státní správy nakládajícími s citlivými informacemi či institucí věnujících se klíčovým výzkumům,“ napsal NÚKIB ve své zprávě z loňského srpna.
Polská armáda například už zakázala automobilům vyrobeným v Číně vjezd do vojenských areálů. Právě kvůli obavám, že palubní senzory a komunikační systémy mohou sbírat a přenášet citlivá data. A Evropská unie letos v květnu ohlásila plán na konec používání čínských střídačů v projektech financovaných z unijních prostředků.
VIDEO: Obec může mít z větrníku milion ročně, říká Sedlák ze Svazu moderní energetiky v pořadu Flow
Žádný nový bezpečnostní režim
Dodávky technologií do jaderných zdrojů podléhají přísným mezinárodním kontrolním režimům, z nichž některé mohou vést k tomu, že dovoz technologií nemusí být umožněn, popřípadě podléhá zpřísněné kontrole. Ministerstvo průmyslu a obchodu upozorňuje také na zákon o opatřeních k přechodu Česka k nízkouhlíkové energetice. Ten stanovuje, že výstavba a údržba nízkouhlíkové výrobny nesmí být přímo ani nepřímo závislá na technologiích od dodavatele ze státu, který nepřistoupil k Dohodě Světové obchodní organizace o vládních zakázkách, takzvané GPA, případně od jím ovládaných či jej ovládajících osob. Čína přitom stále není smluvní stranou dohody, má pouze status pozorovatele a její přístupová jednání pokračují.
V současnosti je v připomínkovém řízení novela zmíněného zákona, která se však věnuje spíše otázkám výkupu elektrické energie po zprovoznění elektrárny, nikoli technologiím, které může využít korejský dodavatel. Bezpečnostní požadavky byly podle ministerstva promítnuty také do smlouvy mezi Elektrárnou Dukovany II a korejskou KHNP, která je hlavním dodavatelem obou nových bloků.
Stát tedy veřejně potvrzuje existenci bezpečnostních pojistek i průběžného posuzování čínských rizik, ale praktické fungování tohoto systému zůstává z velké části neveřejné. ČEZ a samotná společnost Elektrárna Dukovany II, která je investorem výstavby, se k bezpečnostním otázkám odmítly vyjádřit. Z dostupných odpovědí především nevyplývá, že by červnová aféra kolem školení čínských vojenských expertů vedla k vytvoření nového bezpečnostního režimu pro Dukovany.
Čínské firmy byly z přímé soutěže o nové Dukovany z bezpečnostních důvodů vyřazeny a české zákony znemožňují, aby byla elektrárna přímo či nepřímo závislá na technologiích z Číny. To však automaticky neznamená, že se v rozsáhlém mezinárodním dodavatelském řetězci nemohou objevit čínské subdodávky. Zkoumání případné bezpečnostní hrozby bude důležité zejména ve chvíli, kdy se projekt postupně posouvá od smluv a projektové dokumentace k výběru konkrétních subdodavatelů a komponent.
