Nejlepší Rammstein po česku začali náhodou v igelitu a alobalu | E15.cz

Nejlepší Rammstein po česku začali náhodou v igelitu a alobalu

Kateřina Čechová

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Partička z Liberce si začala hrát na Rammstein. Prorazila do světa a někdy dokonce hraje lépe než originál.

Německá kultovní skupina Rammstein zahraje v sobotu 12. listopadu v Praze. Je vyprodáno, kdo si nestihl koupit lístek, má smůlu.
Ale ne tak docela, slyšet naživo slavné skladby mají lidé možnost jen o šest dní později. Stejné skladby, úchvatnou show a propracované kostýmy může nabídnout i podle samotných Rammstein jeden z jejich nejlepších revivalů, který je z Liberce.
Muzikanti s pseudonymy Martier, Putu, Mr. +, LagerFeuer, Schimanski a Willi tvoří libereckou kapelu R+ Member's Club (tribute to Rammstein).
Jejich verzi německé kapely můžou Liberečané vidět a slyšet 18. listopadu v libereckém domě kultury. Na otázky o minulosti i současnosti kapely odpovídal zpěvák Martin Černý alias Martier (na snímku druhý zleva).

Po dvanácti letech hraní už vás pochválili i samotní Rammstein. Hrát si na ně jste ale začali úplnou náhodou…

To jo, původně jsme to vůbec neplánovali. Byli jsme parta libereckých studentů a jednou na konci roku 1999 za námi přišel kamarád s tím, že pořádá v klubu Golet akci a chtěl by na půlnoc připravit nějaký úlet. Zrovna jsme se bavili o filmu Lost Highway, kde je slyšet hudbu Rammstein. Tak jsem řekl: Jasně, zahrajem ti Rammsteiny.

Jak vypadal váš první koncert?

Strašně. Navlíkli jsme se každý do něčeho jiného, igelitového a alobalového, hlavně aby to svítilo a provokovalo. Já jsem se oblékl do fotbalových chráničů obalených v alobalu a natáhl latexové boxerky. Všechno to bylo hrozně narychlo. V lednu jsme dali dohromady členy a v květnu jsme koncertovali. Lidem se to ale zalíbilo a ani jsme se nenadáli a zanedlouho jsme měli koncert v Lucerna Music Baru.

Jak se od té doby vaše kostýmy změnily? Kopírujete oblečky německých Rammstein?

V latexu a alobalu už nehrajeme. Kostýmy nám navrhuje kamarádka Martina Macková a vyrábí je pan Hlavatý. Potřebujeme nejen, aby dobře vypadaly, ale aby byly i funkční, abychom v nich mohli řádit. Samozřejmě taky musí být poznat, že nějak souvisí s originálním Rammsteinem, ale rozhodně je nemáme obšlehnuté. Spíš tam bývají nějaké drobnosti, které odkazují třeba k albům Rammstein nebo jsou v podobných barvách.

Snažíte se na pódiu i vypadat jako vaše německá předloha?

Řekl bych, že z jejich show máme jen ten náboj. Samozřejmě používáme pyrotechnické efekty, které k Rammstein prostě patří, ale abychom doma sledovali videa z koncertů a nacvičovali jejich pohyby, to ne. Spíš se nám zdá, že je to někdy naopak. Při koncertě si v jedné skladbě v určitém momentě všichni klekneme. Později jsme viděli vystoupení Rammstein a oni přesně v tom samém místě udělali to samé. Dřív to tak neprováděli. Je to nejspíš náhoda, ale můžeme se tím vytahovat.

Setkali jste se někdy s členy originální kapely?

Jeden ze zakládajících členů Rammstein Member's Club O. G. J. se s nimi setkal. Bylo to v listopadu 2004 po jejich pražském koncertě. Prý tehdy ovšem nebylo moc příležitostí se pobavit. Je ale fakt, že o nás Rammstein vědí. V jednom rozhovoru se o nás dokonce zmínili. Říkali, že v České republice existuje jejich revival, který hraje některé rammsteiní songy dokonce lépe než oni sami!

Spousta Čechů si myslí, že je němčina ošklivý jazyk. Jaký k němu máte vztah vy?

Mně osobně se němčina dřív taky nelíbila. Rammstein ji ale použili přesně k takové hudbě, kam naprosto sedne. Nahráli i skladby přezpívané do angličtiny, ale nefungovaly tak dobře jako v němčině. Díky práci i revivalu jsem si zlepšil svoji němčinu. Bez toho by to totiž nešlo. Bylo by poznat, kdybych jen napodoboval slova a přitom neměl tušení, co to vlastně zpívám.

Kde nejčastěji koncertujete?

Řekl bych, že tak ze šedesáti procent koncertujeme v zahraničí, Německo, Rakousko, Polsko. Hráli jsme už v nejsevernějším i nejjižnějším městě Německa, takže říkáme, že už jsme ho obsáhli celé. Kromě toho jsme navštívili i Londýn, Slovensko a Itálii. V Polsku jsme například hráli na jedné akci a až po vystoupení jsme se dozvěděli, že je to soutěž kapel a že jsme vyhráli. Ani jsme nevěděli, že soutěžíme. Taky máme teď v jednání vystoupení ve Spojených státech.

Máte za sebou i vystoupení vedle Leony Machálkové, Pavla Vítka nebo Heleny Vondráčkové. Jaký byl váš nejdivnější koncert?

Dá se těžko určit jeden koncert. Na těch neobvyklých koncertech se většinou podepíšou nějaké zvláštní okolnosti OE jednou je to hořící paršák LagerFeuer, jindy zmatený zvukař či horlivý amatérský pyrotechnik, který si vezme za cíl za každou cenu obohatit naše vystoupení o svoje efekty. V roce 2007 nás v Praze na oslavách jedné firmy po pěti písních zastavila policie pro rušení nočního klidu na Malé Straně. Ta ale byla od místa koncertu asi pět kilometrů vzdušnou čarou.

Chováte se jako pravé rockové hvězdy? Demolujete třeba hotely?

Pár takových rebelií proběhlo. Jednou jsme nedopatřením utrhli poličku a za radiátor se nám vysypaly fazole. Někdy trochu rušíme noční klid. To je asi tak všechno. Hotely nelikvidujeme. Chceme, aby nás pořadatelé třeba zase příště pozvali a hoteliéři se nás nebáli ubytovat.

Nemíváte někdy problémy s pyrotechnikou a zabezpečením prostorů, ve kterých hrajete?

Třeba v Rakousku to pořadatelé řeší. Chtějí tam pyrotechnika nebo hasiče. V Německu už méně. Po téhle stránce máme všechno bezpečné. Zkoušíme a ověřujeme si efekty, spolupracujeme se skvělými pyrotechniky, kteří dělají efekty např. kapele Divokej Bill nebo Walda Gang. A když už se něco dělo, tak jen nám.

Někomu se něco stalo?

Pokud se má něco pyrotechnického pokazit, obvykle to schytá náš kytarista LagerFeuer. Při písni Mein Hertz Brennt mi z hrudníku má vyšlehnout plamen. Mám na kostýmu takovou speciální papírovou kapsli, která se vznítí. Jednou měla skrytou výrobní vadu a obsah se Lagerovi vysypal na hlavu. Na šošolce mu zůstalo ohořelé kolečko. Pak nám taky hořlavý aerosol mírně ošlehl klávesáka a mně při jednom gestu depiloval předloktí. Vše ale bez trvalých následků.

Na koncertech vystupujete s robotickou rukou připevněnou k té vaší.

Kdysi jsem na koncertě Sepultury viděl hrát Andrease Kissera s ortézou. Přišlo mi to jako dobrý industriální doplněk k hudbě, kterou hrajeme. Nejdřív mi ji Lager vyrobil ze stolní lampičky s kloubem. Nosil jsem to asi tři roky. Pak na mě ale někdo z hlediště při koncertě zavolal: „Sundej si tu lampičku!“ tak jsem se začervenal a následoval vylepšený design v podobě současné konstrukce. Vyráběl ji Olda Jiříček, co spolupracoval s Divadlem F. X. Šaldy nebo s Barrandovem. Občas máme i jiné, šílenější rekvizity. Třeba hořící pružinu, která nápadně připomíná obří penis.

Máte i vlastní tvorbu?

Někteří členové R+ Member's Clubu účinkují v kapele Closeknit, kde se můžou autorsky realizovat. Jsme koncertní kapela a i tak jsme dost vytížení.

Co považujete za svůj největší hudební úspěch?

Třeba už zmíněné vítězství na Revival Contest v Polsku, které jsme tak nějak náhodou získali. Pak to jsou významná vystoupení, například v roce 2003 na Ještědu v tisíci metrech nad mořem při oslavách třicátého výročí liberecké dominanty. V tom roce jsme taky jako první kapela otevírali první ročník dnes už legendárního festivalu Masters of Rock ve Vizovicích, kde jsme se na pódiu setkali s HIM nebo Overkill. Jsme hrdí i na vystoupení s Clawfinger ve Spáleném Poříčí nebo na to, že nám na jednom motosrazu předskakovali finští Waltari.

Co byste dělali, kdyby neexistovali Rammstein nebo za vámi nepřišel kamarád s nápadem na „ujetý“ koncert?

Na sto procent bychom dělali muziku. Třeba jinou, ale určitě bychom hráli. Máme to štěstí, že jsme se sešli právě na tomto projektu a že fungujeme skvěle i jako kámoši.

ZLOMOVÉ MOMENTY

V prosinci 1999 dostali nápad na revivalový koncert Rammstein v někdejším klubu Golet.
V dubnu 2000 měli první vystoupení.
V únor 2001 hráli v Lucerna Music Baru.
V květnu 2002 Rammstein Member´s Club poprvé vystupoval v Německu.
V červnu 2003 kapela vystupuje jako první interpret prvního ročníku Masters of Rock.
V roce 2006 vznikl autorský projekt Closeknit.
V květnu 2007 vystoupili v Londýně.
V roce 2009 už koncerty v Německu převažují nad českými .

Autor: Kateřina Čechová

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video