O zrcadle a primitivní západní civilizaci*

Ilustrace

Ilustrace Zdroj: Tereza Kovandova

Milí pozemšťané! Mohu vám dnes říci to, že co sami už v nitru dobře víte: ne, nejste ve vesmíru sami. A ano, naprostá většina jiných bytostí ve vašem vesmíru – a v nesčetných dalších vesmírech – je na vyšším stupni vývoje. V porovnání s nimi nejste ani ve škole, spíš v mateřské školce. Jak se to pozná? Jednoduše.

Vyspělá bytost nikdy neublíží jiné bytosti, protože jasně ví, že všechny bytosti jsou na určitém stupni existence v jednotě. Nikdo není ostrov sám o sobě, říká váš John Done. Vyspělé bytosti neválčí a nekradou, protože vědí, že ve válce mohou jen prohrát.

Víte, proč se v posledních tisíciletích vaší historie vedlo tolik válek, v nichž každá ze stran zabíjela protivníky za pokřiku, že bůh je na jejich straně? Protože tomu tak skutečně bylo. Bůh je totiž na každé straně! Bůh stejně fandí Spartě i Slávii. Bůh je s každým. Ale sám Bůh neudělá nic. Pouze nekonečně trpělivě pozoruje a posílá vám znamení, abyste se rozpomněli, kým skutečně jste. Bůh nemiluje jen dobré a neztracuje zlé, protože dobro a zlo je iluzorní. To vše vyspělé bytosti znají jako malou násobilku.

Vyspělé bytosti spolu nekomunikují řečí, která je přeci velmi omezená. Mluví spolu nekonečně bohatším jazykem, kterému se alespoň přibližuje hudba vašeho Mozarta. Kdysi žil na vzdálených ostrovech národ pískajících lidí, než je Španělé vyvraždili. Byli vysocí, krásní, zdraví, dorozumívali se nosním pískáním jako ptáci. Odpovídalo to jejich vyššímu stupni vývoje.

I dnes jsou ještě na Zemi kultury, které lze z kosmického hlediska považovat za vyspělé. Lidé, kteří chápou svojí jednotu s přírodou. Poznáte je podle toho, že je vaše civilizace označuje za primitivní národy. Je to ostatně argument, kterým si ospravedlňujete, že můžete – v rámci tzv. pokroku – všechny vyspělé kultury zničit. Což také, jak dobře víte, děláte.

Když k těmto vyspělým lidem přijde turista z primitivní západní civilizace a chce si je vyfotit, setká se často s odmítnutím. Tito moudří lidé nechtějí, aby se někde uchovával jejich obraz. Stejně jako se nechtějí jen tak dívat do zrcadla, ani na svůj obraz ve vodě. Turista to přičte jejich dětinskému strachu z nějakých kouzel. Přitom, kdyby se onen turista doma pořádně podíval do zrcadla, možná by leccos pochopil.

V ten okamžik zjistíte, že v koupelně nejste sami.

Ještě jednou opakuji. Přistupujte k takovým věcem s pokorou. Udělejte to jen tehdy, když vás k tomu váš vnitřní hlas bude vést.

Přeji vám hodně štěstí

Váš Zenový Mistr

*Zenový Mistr je přispěvatelem ZENu, který si pod touto přezdívkou přeje zůstat v anonymitě. Nikdo přesně neví, jak je Zenový Mistr starý ani odkud se vzal, ani proč se ozval právě naší redakci. Své publikum má ve zvyku oslovovat obratem „vy, lidé“, jako by on sám nebyl tak docela z tohoto světa.