Retrospektivní linie výstavy putuje autorčiným dílem po osudových až tíživých nitích jejího životního spletence. Výstava tak poukazuje na propojení nelehkého životního příběhu se sociální tematikou obrazů, které se střídají s magickým surreálnem. Tajemná osudovost až tíživost se lehce nadnáší a vytváří zajímavou koláž textu, slova a obrazu.
Výstava prostupuje třemi patry galerie a od pramene se pomalu rozlévá po nejvyšším poschodí, gradujícím tempem se pak propadá jako vodopád do přízemí. Tematicky je rozčleněna do 11 segmentů (mimo jiné Samota a periferie, Otokar Fischer, Obrazy moderního „ženství“, Ženy posedlé), v nichž se prolínají všechny palčivé momenty autorčina života.
V počátcích tvorby se Vostřebalová projevovala jako průbojná umělkyně, která ve své době působila velmi emancipovaně a nebála se výrazově ztvárnit postavení ženy ve společnosti. Všemi segmenty se tak prolíná téma ženství, které se projevuje ve třech fázích – žena milenka, žena matka, žena tvořitelka.
Dramatická zápletka je situována do druhého poschodí expozice, v němž je ukryta melancholie z rozpadajícího se vztahu a také nutkavé zaujetí postavením matky, která bojuje za svého syna. Imaginární světy se přesouvají do pozadí a vyprahlé až nezaujaté oči portrétovaných roztěkávají mysl kolemjdoucích.
Výstava dosahuje svého dramatického vyvrcholení výjevem těla utonulé gravidní ženy, které padá do zelené hlubiny, aby se posléze vynořilo na hladinu a svým tíživým poklidem se nechalo unášet proudem života.
V tomto bodě se návštěvník těžkým krokem přesouvá do posledního poschodí. To nabídne dějství, v němž roztěkané myšlenky narážejí na audiozáznam z deníku ženy milenky. Promyšlená a významná výstava se zde pomyslně i fakticky uzavírá.
Vlasta Vostřebalová Fischerová: Mezi sociálním uměním a magickým realismem
Dům U Zlatého prstenu
Výstava trvá do 14. září
Hodnocení: 80 %