Prohlídka začíná v jakési vertikální zahradě hyacintů. Končí v ateliéru ukazujícím složení slavného parfému, kde jsou vystaveny herbáře s květinami, jež měla Coco Chanel v oblibě.
Scénografie výstavy, na niž je vstup zdarma, je minimalistická: jsou tu tři souběžné řady vitrín, které připomínají flakón slavného parfému, jenž vznikl v roce 1921 a stále se prodává. Každá z vitrín ukazuje zdroje inspirace Coco Chanel, události, které poznamenaly její život, její oblíbené lokality a vztahy s tehdejšími umělci.
Chanel No.5
Připomíná se tu sirotčinec v Aubazine, kde vyrostla, její cesty do Itálie, její zájem o osobnosti, jako byla Kateřina Medicejská, o astrologii, jsou zde předměty a knihy plné vzpomínek, kadidelnice i bible.
Jsou tu také umělecká díla, fotografie, filmy a předměty ze světových muzeí či soukromých sbírek, připomínají se tu velcí umělci ze začátku 20. století: Cocteau, Picasso, Apollinaire, Stravinskij, Picabia, Modigliani, Tzara, Man Ray či Dalí, kteří ovlivnili umělecké směry té doby.
Parfém No.5, který se zrodil v uměleckém kontextu kubistické revoluce zahájené Picassovými Slečnami z Avignonu v roce 1907 a nástupu italského futurismu v roce 1908, se stal kultovním předmětem. Když Gabrielle Chanelová pověřovala Ernesta Beauxe, aby vytvořil „abstraktní, unikátní a nádhernou“ směs, upřesnila, že si přeje „nenapodobitelný parfém, ženský a umělý, jako šaty, tedy vyrobený“. Parfém se skládal z jasmínu, kanangy vonné, kosatce a celkem 80 komponentů, jakož i chemických látek a aldehydů.
