Planeta Zen

Budoucí sídlo Apple, ilustrační foto

Budoucí sídlo Apple, ilustrační foto Zdroj: Repro ze ZENu

Nový výzkum se snaží vlít optimismus do žil chřadnoucí demokracie. Máme se radovat? A máme raději třídit odpad než chodit k volbám? A chceme vůbec vědět, co se stalo 11. září? A jak spolu tohle všechno, proboha, souvisí?

UČEBNA PENTAGONU. Asi nejprominentnějším kritikem západní demokracie je 84letý profesor Noam Chomsky, který už před půlstoletím změnil pohled na lingvistiku, a tím i třeba na vývoj počítačů. Z toho důvodu se jeho knihy kritizující americkou politiku (a americké korporace) nedají jen tak odmítat jako blábol, a to i když Chomský nazývá Obamu válečným zločincem. Když se pana profesora nedávno Financial Times ptaly, co říká tomu, že na MIT, kde vyučuje, je jedna učebna pojmenována po zbrojařské firmě Lockheed Martin, odtušil, že se mu zatím daří vyhýbat se jí. „Když jsem kdysi do MIT přišel, tak ho skoro celý sponzoroval Pentagon. Ale naše laboratoř byla přesto jedním z hlavních center protiválečného hnutí,“ usmál se muž, který ve svém kmetském věku denně šest hodin odpovídá na maily příznivců z celého světa.

DVOJČATA A PALAČINKY. Zato Chomského kolega z MIT, profesor materiálového inženýrství Thomas Eagar, do oné učebny s největší pravděpodobností vstoupil. Jak jinak si vysvětlit jeho vědeckou pružnost? Eagar byl po tři roky jedním z nejviditelnějších zastánců oficiálního vysvětlení, že se budovy Světového obchodního centra (WTC) 11. září 2001 zřítily kvůli ohni, jenž zdeformoval ocel a způsobil pád několika poschodí; ta pak rozdrtila patra pod sebou a iniciovala takzvaný palačinkový efekt. Když po třech letech americká vláda začala tvrdit, že Dvojčata spadla kvůli náhlému selhání všech 47 masivních ocelových sloupů tvořících jádro a 236 externích ocelových nosníků, Eagar se stal zastáncem i této teorie – jakkoli je v rozporu nejen s teorií palačinek, nýbrž i sama se sebou. Jestli je to tím, že se tento akademik od té doby podílel na nejméně jedenácti projektech federální vlády, by mohl ZEN jen spekulovat.

KDYŽ KŘUPAJÍ KOSTI. Nemůžeme si však odpustit škodolibou poznámku. Severní a jižní věž WTC, symbol korporátního světa, se zřítily za 10–15 vteřin rychlostí blížící se volnému pádu a tak symetricky, že zmizelo čtvrt milionu tun ocele a 325 000 m3 betonu bylo rozdrceno na prach po celém Manhattanu. V roce 2006 pak New York Times zmínily, že bylo nalezeno na 700 úlomků kostí obětí z WTC na střeše jiného korporátního pomníku, nedaleké Deutsche Bank. Je to jen jeden z tisíců dalších důkazů, že Dvojčata asi sotva spadla kvůli nárazu letadel, ale že jejich pádu někdo vydatně pomohl. Podle všeho byly budovy prostě strženy řízenou demolicí. Není divu, že víc než tři čtvrtiny Američanů dnes nevěří oficiální verzi vyšetřování 11. září. A jak to jde dohromady s výsledkem výzkumu mezi „prosumers“, podle něhož si 80 % z nich myslí, že korporace by měly mít větší vliv než politici, ale vlády by zároveň měly kontrolovat korporace? Že lidé prostě chtějí věřit. A nechtějí vidět, že svět velkého byznysu a velké politiky je jeden a tentýž.