Vejprty / O půlnoci na loňského Silvestra si ještě Gabriela Vladařová z Vejprt dala symbolickou skleničku šampaňského na zdraví a za dvě hodiny ji vezl tchán do kadaňské porodnice. „Musel, protože partner měl v sobě pár piv,“ okomentovala situaci Vladařová.
Z novorozence už je roční cvalík. Váží dvanáct kilogramů. „Docela tlustý habán,“ konstatuje matka. Jakub měří sedmasedmdesát centimetrů. Sám přejde půl obývacího pokoje. Má čtyři zuby. První se mu vyklubal 28. srpna.
Do Vejprt se Gabriela Vladařová přistěhovala za matkou. Přes kamarádku se seznámila se svým přítelem Martinem Mařincem a po třech týdnech otěhotněla. „Všechno vzalo rychlý spád. Vůbec jsem to nečekala, ale nakonec proč ne,“ říká.
Na porod dnes raději moc nevzpomíná. Jakub přicházel na svět více než šest hodin ve velkých bolestech. Dvacet minut po osmé hodině ranní se konečně poprvé nadechl a zaplakal. S ním se zrodily i první slzy štěstí.
„Spolu se mnou byly před porodem ještě další čtyři maminky. Vlastně jsem netušila, že se Jakub narodil jako první miminko letošního roku. Dozvěděla jsem se to od novinářů,“ sděluje Vladařová.
Mobil nejlepší hračkou
Už od počátku nejeví chlapec zájem o běžné hračky. Má vkus a je vybíravý. Jeho současnou oblíbenou hračkou je mobilní telefon. Pak ovladače k televizi, videu, rádiu. Jakubovu pozornost přitahují také přívěsky, řetízky, zejména zlaté. Má rád drahé věci. „Co to o něm vypovídá? Možná bude technický typ, elektrikář,“ míní rodiče.
Chirurg v plenách
„Původně jsme mysleli, že z něho vyroste zahradník nebo alkoholik. Když začal lézt, s oblibou se vrtal v kytkách. Pak začal vytahovat lahve ze stojanu s alkoholem,“ vzpomíná Jakubova matka. Přiznala, že by ze syna měla ráda plastického chirurga. „Alespoň bych měla protekci,“ říká s úsměvem. Kdo ví, co jednou z prvního dítěte roku 2009 vyroste.
Podobá se mámě
Když byl Jakub mimino, podobal se dědovi Martina Mařince. „Teď už ne. Je celý já. Dívám se na fotky, když jsem byla malá, a vidím sebe,“ říká Vladařová. Chlapec má velká modrá kukadla a světle hnědé vlasy.
„Mrzí mě, že jsem syna kojila jenom jeden měsíc. Představovala jsem si, jak to bude prima, když bude sát do roka i déle. Nešlo to. Možná proto, že jsem si to moc přála,“ dodává žena.
Pleny doma používají papírové. „Na praní a žehlení bavlněných plínek bych neměla čas ani nervy,“ přiznává Vladařová.
Jakub je prvním dítětem Gabriely Vladařové a Martina Mařince. Podle rodičů však určitě nezůstane jedináčkem. „Vdávat se nechci. Nebaví mě běhat po úřadech. Navíc svatba něco stojí. Peníze raději dáme na syna,“ dodává Jakubova matka.
Před mateřskou dovolenou pracovala Gabriela Vladařová v baru. S přítelem, který podniká, se ale u skleničky neseznámili.
„Dala nás dohromady kamarádka. Byla to láska na první pohled a hned jsem otěhotněla,“ říká Vladařová. I syn se podle ní do všeho hrne. „Asi to má v osudu. Narodil se prvního ledna a chce být ve všem první,“ dodává Vladařová.
