Rosé už není třetí vzadu
První zmínka o růžovém vínu pochází již zhruba z roku 400 př. n. l. Jak bylo toto víno vyráběno a zda se dá srovnávat s dnešním růžovým, se asi už nikdy nedozvíme. S určitostí však víme, že narůžovělá vína znali Francouzi již ve středověku. Tehdy se na tamních vinicích vysazovaly společně odrůdy Pinot Noir a Pinot Gris, které daly vznik vínům světlejší barvy. Tento trend přetrvával až do 17. století.
Do Čech a na Moravu se tato „třetí“ vinařská barva dostala až v 16. století. Základ tvořily modré odrůdy Pinot Noir a později také Frankovka a Modrý Portugal. Na Moravě bylo rosé známé pod lidovým názvem „ryšák“, v Čechách se růžovým vínům přezdívalo „růžák“, jak dokládá původní etiketa z poloviny 19. století ze sklepů panství Žernoseky.
Z čeho je růžové?
To opravdové rosé se vyrábí pouze z modrých hroznů, které se nechají naležet jen několik hodin, aby se ze slupek uvolnilo pouze málo červeného barviva. Poté se oddělí mošt od slupek a pak se postupuje jako při výrobě bílého vína. Tím vzniká ten příjemný nápoj s nezaměnitelným mladistvým espritem. Frekventovaný je i pojem klaret (claret). Vyrábí se tak, že modré hrozny se celé a neporušené vkládají do lisu a lisují se slabým tlakem, aby nedocházelo k uvolňování barviva ze slupek. Mošt se dále zpracovává obdobně jako z bílých odrůd.
Klarety by měly vynikat svou svěžestí a šťavnatostí s ovocným aroma. Nejméně běžně používaný způsob výroby růžových vín je kupáž, kdy se mísí červená a bílá vína. Vinařský zákon to povoluje a v řadě zemí právě tento způsob výroby rosé převažuje. Většina vinařů ho však považuje za znevažování klasické metody.
Boom třetího milénia
Růžové víno je stále populárnější, už není tím mouřenínem někde vzadu. Jeho největším evropským výrobcem je Francie, kde rosé tvoří desetinu celkové produkce a poslední dobou dokonce vyrovnala krok s bílým vínem. Významnou produkcí se mohou chlubit i USA a Austrálie.
Rosé není určeno k archivování. Mělo by se pít mladé, dokud má svěží ovocnou chuť a vůni. Nejlépe do jednoho až dvou let od sklizně. Růžová vína se chlubí celou škálou barevných odstínů – od sladce malinových tónů přes jemně lososové a pomerančové až po temně cibulové nebo dokonce téměř fialové odstíny, v závislosti na zvolené odrůdě hroznů a technologii jejich zpracování.
K čemu pít rosé
Růžové víno nachází díky své plasticitě stále větší uplatnění i v gastronomii. Jemnější vína s výraznou kyselinkou se hodí například k rybám a mořským plodům, silnější rosé k vepřové panence a nasládlé růžové k sladkým dezertům. Můžete ho pít jako aperitiv v podobě rosé drinku, stejně tak jako digestiv. Najde výborné uplatnění i při přípravě koktejlu, zvlášť příjemné nápoje lze namíchat s růžovým šumivým vínem. Při snoubení růžového vína s pokrmy je nezbytné, aby bylo vždy správně podáváno. Rosé by mělo být před konzumací vychlazeno na teplotu od 8 do 12 °C. Nesmí se ovšem přechladit!
Teprve takto servírované růžové víno je zárukou harmonického splynutí všech důležitých složek konkrétního jídla. Se začátkem května pravidelně startuje ta pravá sezona růžového vína, a tak všem milovníkům tohoto sympatického nápoje předkládáme aktuální tipy a doporučení.
Článek vyšel v časopisu F.O.O.D.
