Vědci z Emoryho univerzity v Atlantě zrentgenovali šimpanzům mozek a snímky pak porovnali s poznámkami o chování jednotlivých zvířat. Zjistili, že ti šimpanzi, kteří svůj trus ale i jiné předměty házeli nejvíce, měli nejlépe vyvinuté motorické funkce a zřejmě i centrum řeči.
Ačkoliv se na první pohled zdá, že jde o jednoduchou činnost, vyžaduje tento pohyb ve skutečnosti značnou koordinaci. Strefit se do cíle je ještě obtížnější. Šimpanzi jsou kromě lidí jedinými živočichy, kteří pravidelně házejí předměty a míří i na pohybující se cíl.
Šimpanzi, kteří umějí dobře házet, nejsou fyzicky o nic zdatnější než ti, kterým to moc nejde a špatně se trefují na cíl. Podle autorů studie to boří dosavadní domněnku, že házení slouží k lovu. Ukazuje naopak to, že jde o způsob komunikace. Nejproduktivnější „vrhači“ mezi sledovanými šimpanzy byli nejvíce společenští.
Výsledky studie naznačují, že schopnost zvedat a házet předměty je jakousi „předzvěstí“ rozvoje řeči.
