Starat se o víno je kumšt. Může zmrznout, ale sežere ho i pes | E15.cz

Starat se o víno je kumšt. Může zmrznout, ale sežere ho i pes

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn

Vinařství v Královéhradeckém kraji získává na popularitě. Do neobvyklého dobrodružství se pouští stále více lidí.

Pěstovat vinnou révu v Královéhradeckém kraji? To je podobné jako lyžovat pod Pálavskými vrchy, řeknou si mnozí. Jenže k obnově vinařské tradice ve východních Čechách v posledních deseti letech přispívá změna klimatu - teplejší léta a zimy, a hlavně nadšení bezmála dvou desítek lidí, kteří v regionu pěstují a vyrábějí víno.

Vinohrady s více než stem keřů jsou v Hradci Králové, Blešně, Ledcích, ve Lhotě pod Libčany, Bohuslavicích, Jaroměři, Smržově, Trutnově a dalších obcích a městech. Jediné dva registrované vinohrady v kraji jsou v Kuksu, kde hospodaří rodina Rudolfských z Jaroměře, a v Litoboři, kde révu před třemi lety vysadil Jiří Pelikán.

Právě v Litoboři se koncem loňského roku setkali východočeští vinaři v bývalé restauraci, kterou v roce 2004 koupil a o tři roky později po rekonstrukci otevřel Pelikán. „Původně to měl být firemní rekreační objekt. Místní se ale ptali, kdy bude hospoda otevřená. V podstatě na jejich nátlak jsme v roce 2007 v části budovy otevřeli takovou klubovnu s pípou. Místo pro setkávání známých a kamarádů o víkendech. A pak mě napadlo, že by se tady mohli setkávat i vinaři. Vždyť bez rad a vyměňování zkušeností to nejde. Na to, abychom o sobě nevěděli, je nás v kraji málo. A je příjemné posedět s lidmi, které spojuje společný zájem. Sešli jsme se už potřetí,“ říká Pelikán.

Vinařstvím se neživí

Nikdo z vinařů, kteří se sešli v Litobořicích, se vinařstvím neživí. Přesto mají výsledky, za které by se nemusel stydět žádný vinař z jižní Moravy.

„Tak to je víno vyrobené z odrůdy Solaris. Je to ročník 2011,“ říká Petr Martínek a nalévá do sklenek. Pozvedne pohárek, zakrouží jím, aby se z vína uvolnily vůně, a pohlédne přes jiskřivý nápoj na svítící žárovku. Nabere víno do úst a po chvíli spokojeně polkne. Je to víno z jeho vinohradu, který má v nadmořské výšce 350 metrů ve Vrchovinách u Nového Města nad Metují. První desítky sazenic tam vysadil v roce 2003, nyní jich má zhruba devět set.

Vína jako z jižní Moravy

Ostatní kolem stolu koštují podobně a nahlas víno hodnotí. „Tak to je zážitek, vůně i chuť je znamenitá. Jakou cukernatost jsi měl?“ ptá se kolegy Pavel Žabka, který má na své zahradě na okraji Hradce Králové přes sto hlav jedenácti odrůd.

„Tramín a Hibernal měl kolem dvaceti stupňů cukernatosti, Rubinet devatenáct a Solaris čtyřiadvacet,“ vyjmenovává Martínek. Jsou to všechno hodnoty takzvaných přívlastkových vín, která se vyrábějí z kvalitně vyzrálých hroznů.

I jeho, stejně jako většinu ostatních, inspirovaly k vysazení vinice zážitky z jižní Moravy a touha vyzkoušet si na vlastní kůži, co vinařství obnáší.

„Před deseti lety jsme byli na jižní Moravě a spřátelili se s jedním vinařem. Začali jsme se o to zajímat a teď už k němu jezdíme třikrát čtyřikrát do roka. Pomáhat na vinohradu a také na různé ochutnávky. Postupně jsme začali získávat zkušenosti. Manžel to pak zkusil u nás za domem. Když k nám známý z Moravy přijel, dali jsme mu naše víno ochutnat. Říkal, že by se manžel nemusel stydět v konkurenci jihomoravských vinařů,“ říká Marie Martínková.

Zákeřné ranní mrazíky

Žabka víno pěstuje a vyrábí přes patnáct let. Po loňských květnových mrazech, které mu část vinohradu poničily, se rozhodl pěstovat vinnou révu jinak než dosud. Použije způsob, který byl běžný v Čechách ve středověku, takzvaně na hlavu. Znamená to, že se réva vyvazuje k jedinému kůlu a pne se do výšky.

„Vína pěstovaná na hlavu dosahují i tady v severnějších oblastech vyšší cukernatosti a lépe odolávají jarním mrazíkům, které jsou v Královéhradeckém kraji tak zákeřné,“ říká Žabka. Jeho archivní „Aliport“ sklízí od kolegů pochvalu.

Loňský rok nebyl pro vinaře v Královéhradeckém kraji dobrý. Většině réva v květnu pomrzla, a pokud vůbec vyrašila, tak až s měsíčním zpožděním. To se negativně promítlo do kvality i množství podzimní úrody. Naopak na úrodné roky 2003, 2007 a 2008 vzpomínají východočeští vinaři rádi.
„Být vinohradníkem v Královéhradeckém kraji je dobrodružství, každý rok je jiný, a to je na tom zajímavé a lákavé,“ dodává Martínek.

Chutná i psovi

Čtyřicetiletý umělecký kovář Karel Bulíček má vinohrad v Blešně nedaleko Hradce Králové. Vysadil ho před pěti lety. „Nejprve jsem vysadil na zkoušku asi sto hlav, nevěděl jsem, jestli to tam vůbec půjde. Později jsem vinohrad rozšířil o dalších sto keřů. Některé zašly. V současné době mám 150 hlav révy vinné. Pěstuji Rýnský ryzlink, Rulandské šedé a Zweigeltrebe,“ říká muž, který dálkově studuje na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě obor vinohradnictví a vinařství.

Je jedním z mála v kraji, kterým květnový mráz víno neponičil, přesto o hrozny přišel. „Zweigeltrebe mi snědl pes, bylo toho asi dvacet kilogramů,“ říká smířeně s úsměvem Bulíček. V Blešně není jediný, kdo pěstuje a vyrábí víno. Avšak nikdo nemá takové množství jako on. „Z hroznů vypěstovaných na místních vinicích lze vyrábět velmi dobré víno, jak jakostní, tak i přívlastková. Říkají to i moravští vinaři,“ tvrdí Bulíček.

Za polárníka mezi vinaři může být považován Jiří Novotný, který má úhledný vinohrad v Trutnově v nadmořské výšce 450 metrů, na dohled Krkonoš. „Letos jsem poprvé sklidil odrůdu Solaris a měla devatenáct stupňů,“ říká Novotný, který má za svým domem na zahradě asi 180 hlav. Vinohrad vysadil před čtyřmi lety. „Letos také přejdu na pěstování na hlavu. Doufám, že se bude dařit,“ věří diplomovaný sommelier Novotný.

Úpravy ve sklepě

Hostitel vinařského setkání Jiří Pelikán plánuje, že první úrodu sklidí v roce 2013. Připravuje se na to pečlivě. „Nad námi vznikne lisovna a tady bude víno uskladněné. Teď tato dvě místa propojujeme trubkami, aby mohlo být víno po lisování dopravováno bez větších problémů tam, kde má kvasit a zrát,“ říká ve sklepě svého stavení.

Z Litoboře chce vytvořit centrum vinařství v regionu. „I když jsem zatím hrozny nesklízel, jsou i pro mne taková setkání velmi přínosná,“ říká Pelikán, který má vinohrad s 1200 keříky. Od roku 2009 je jeho vinohrad registrovaný. Také Pelikán má vinařství jako hobby, žije v Hradci Králové a do Litoboře jezdí na víkendy.

VINAŘSTVÍ V KRAJI

V Královéhradeckém kraji jsou dva registrované vinohrady, v Kuksu a v Litoboři.

Kuks

Rodina Rudolfských s přáteli v roce 2005 založila vinohrad na strmé stráni naproti baroknímu hospitalu v Kuksu. Vysadila keře tradičních burgundských odrůd Rulandské bílé, šedé a modré a zapomenuté odrůdy českých předků Tramínu bílého nazývaného také Brynč. V Kuksu víno pěstují starobylým způsobem, takzvaně na hlavu. Půlhektarový vinohrad je v lokalitě Nad Zámkem. Kuks je vedený jako vinařská obec, která je součástí mělnické vinařské podoblasti.

Litoboř

Vinohrad s 1200 keříky tam má na ploše 2500 metrů čtverečných Jiří Pelikán. Vysadil hlavně odrůdy Merzling a Kofranka. Vinohrad je od roku 2009 oficiálně registrovaný, a Litoboř je tak vedená jako vinařská obec, která je součástí mělnické vinařské podoblasti. Révu Jiří Pelikán pěstuje takzvaným rýnsko-hessenským vedením. První sklizeň očekává v roce 2013.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video