Větrné elektrárny míří k vašim chalupám. Prozkoumejte interaktivní mapu 80 plánovaných zón v Česku

Celkem 80 akceleračních zón pro větrné elektrárny navrhuje vymezit napříč Českem Ministerstvo pro místní rozvoj. V těchto vytipovaných oblastech by měl platit zjednodušený proces pro stavbu větrníků. Ty mají do budoucna zvětšit podíl energie, která se v Česku vyrábí z obnovitelných zdrojů. Podívejte se, kde se nachází nejbližší akcelerační zóna od vašeho domu nebo chalupy v naší sérii e15 Data Check. 

Proti návrhu zón se ale ozývají obce, kraje i občanské iniciativy. Právě v pátek (15. května) je naplánováno celodenní veřejné zasedání v Praze, na kterém se o vymezených zónách bude diskutovat s veřejností. Další připomínky pak budou moci lidé zasílat přímo na ministerstvo až do 1. června. 

O akceleračních zónách tak ještě není definitivně rozhodnuto. Jejich vytvoření Česku ukládá směrnice Evropské komise. Aktuální vláda ANO, SPD a Motoristů proto přišla s návrhem míst, kde by zóny pro rychlejší výstavbu mohly vzniknout. Vláda částečně navazuje na rozpracovaný návrh minulé koalice. Podle ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové (ANO) ale celkovou plochu akceleračních zón současný kabinet výrazně zmenšil oproti původní variantě. 

Proti jsou některé kraje 

Tento týden se proti návrhům ozvaly i některé kraje. S navrženými zónami nesouhlasí například Ústecký a Plzeňský kraj i Kraj Vysočina, ve kterých zastávají funkci hejtmana politici z hnutí ANO. Podle plánu ministerstva by mělo na území těchto krajů vzniknout celkem 22 zón pro větrné elektrárny, další pak pro elektrárny solární, přičemž kraje nesouhlasí ani s jednou. „Akcelerační zóny omezují a znevýhodňují vymezené území pro turistiku a cestovní ruch,“ namítl například hejtman Vysočiny Martin Kukla (ANO). 

Do zvláštní situace se vytvořením akceleračních zón dostane i řada obcí. Investoři už s nabídkami na výstavbu větrníků obce obesílali loni. Některé z nich na nabídky kývly pod příslibem finančních kompenzací. Velká část oslovených samospráv ale kvůli možné výstavbě větrných elektráren vypisovala referenda, v nichž občané výstavbu odmítli. 

Kolem řady těchto obcí ovšem stát aktuálně navrhuje vytvořit akcelerační zóny, a téma výstavby větrníků tak i přes zamítavá stanoviska z referend znovu v těchto místech ožívá. Pokud tedy akcelerační zóny vzniknou a opravdu přijdou investoři, kteří v nich budou chtít postavit větrné elektrárny, někteří starostové a zastupitelstva nebudou mít žádnou oficiální možnost, jak s investory o výstavbě jednat. 

V této situaci jsou například Černovice na Pelhřimovsku, kde lidé loni v referendu odmítli, aby se město účastnilo jednání s investory o výstavbě větrných elektráren. Ministerstvo pro místní rozvoj ale kolem Černovic navrhuje vytvoření akcelerační zóny. „Město si referendem omezilo vlastní možnosti, ale tím se nezastavil svět kolem něj. A pokud stát vyhodnotí naše území jako vhodné, může to vést k tomu, že obec bude mít menší prostor ovlivnit, co a jak se bude dít,“ reagoval starosta Jan Brožek (KDU-ČSL). 

Proč se vymezují akcelerační zóny 

Česko ve výrobě elektřiny z větru zaostává za zbytkem Evropy. V energetickém mixu se elektřina z větrných elektráren pohybuje okolo jednoho procenta. Energetické koncepce, ať už jde o Státní energetickou koncepci nebo Vnitrostátní plán ČR v oblasti energetiky a klimatu, přitom počítají s rozšiřováním obnovitelných zdrojů v následujících letech. 

Souvisí to i s tím, že česká energetika bude nové zdroje potřebovat. S odklonem od uhlí a pomalou výstavbou jiných stabilních zdrojů postupně klesá pozice Česka coby čistého exportéra elektřiny, tedy že se v tuzemsku vyrobí víc energie, než se spotřebuje. Podle správce přenosové soustavy ČEPS se Česko do roku 2030 nejspíše stane importérem elektřiny. Obnovitelné zdroje v tomto kontextu nabízejí určitou alternativu, protože jejich výstavba je jednodušší a rychlejší například ve srovnání s plynovými nebo jadernými elektrárnami. 

Povolovací procesy solárních nebo větrných elektráren mají urychlit aktuálně propírané akcelerační zóny. Jejich vytvoření Česku ukládá směrnice RED III Evropské komise, která má členským státům umožnit rychlejší výstavbu obnovitelných zdrojů energie. V případě, že by Česko tyto oblasti nevytvořilo, hrozilo by, že přijde o miliardy korun z Národního plánu obnovy.