Stovky kilometrů v liazce. Do Himálaje

Smrt kamaráda i nezapomenutelné okamžiky. Taková byla česká expedice v roce 1984.

Před šestadvaceti lety se parta horolezců vydala do Nepálu na sedmou nejvyšší horu světa Dhaulagiri. Vybavení pro lezce vezla nákladní liazka.
„Bylo to půlroční dobrodružství. Na expedici jsme se připravovali dva roky,“ řekl jeden z členů výpravy Petr Schnabl. Dobrodruzi vyrazili na cestu 22. července 1984. Výprava dostala jméno Expedice Dhaulagiri 84. Byla krásná, náročná a krutá. Při sestupu z hory vysoké přes osm tisíc metrů se zřítil jejich kolega Jan Šimon. V den jeho smrti se psalo datum 23. října 1984.

Na vrcholu byl první

Řidič expedičního auta a horolezec Jan Patočka z Mnichova Hradiště se o tragédii dozvěděl v základním táboře. „Ještě teď je mi špatně, když si na to vzpomenu. Honza asi někde uklouzl, nikdo to neví přesně. V takové výšce leze každý sám za sebe. Z trojice, která stoupala na Dhaulagiri, na tom byl fyzicky nejlépe. Na vrcholu byl první, jeho parťáci se s ním potkali, když byl na zpáteční cestě. Říkal, že půjde rychle, protože ho bolí zuby či co. Viděli ho naposledy,“ vzpomínal Patočka. Jan Šimon byl přitom první, kdo horu zdolal po západní stěně.
Jan Patočka se dostal jen do druhého tábora. V dokladech, které byly povolenkou k pobytu v Himálaji, měl omylem napsané, že je turista. Proto mu úřady další postup zakázaly. „Mrzelo mě to, ale věděl jsem, že na vrchol se nedostanu. Byli tam jiní borci,“ řekl Patočka.
Expedice se cestou tam i zpět potýkala s problémy při přechodech hranic. „Měli jsme s sebou zásoby cigaret na úplatky. Ty fungovaly. Někdy to bylo těžší. V Indii nám zabavili auto. Po dlouhém vyjednávání k nám nasedl celník a jel s námi až na hranice s Nepálem. Tam nám prokázal „medvědí“ službu. Nepálcům řekl, že máme špatné doklady. A vyjednávali jsme nanovo,“ vyprávěl Patočka.
Auto, které mělo ujet velkou vzdálenost, potřebovalo několik úprav. „Museli jsme mít velké nádrže a hodně náhradních dílů. S přidanými nádržemi jsme měli dojezd osm tisíc kilometrů,“ řekl Patočka. Náklaďák měl lepší motor, zadní nápravu a pérování, než měla sériová auta.
Návrat domů byl plný emocí. Jan Patočka dorazil 2. prosince. „Měla jsem o manžela strach. Spojení bylo omezené, dopis šel hrozně dlouho. Nikdy jsem mu cestu nerozmlouvala, věděla jsem, že to byl jeho sen. Mé pocity, když se vrátil, se ani nedají popsat. Byla jsem neskutečně šťastná,“ řekla Věra Patočková.

Cesta z Hradiště do Nepálu

Expedice Dhaulagiri 84
přípravy na expedici trvaly 2 roky
expediční auto bylo značky Liaz 100.053
výprava vyrazila 22. července 1984, vrátila se 2. prosince
23. října 1984 zemřel jeden ze členů výpravy Jan Šimon. Zřítil se při sestupu. Byl prvním člověkem na světě, který horu Dhaulagiri pokořil po západní stěně