„Spouštěčem jsou období velmi silných dešťů. Vydatné deště vyvolávají tisíce sesuvů půdy a jsou tak příčinou významné eroze. To zbavuje zemský povrch zátěže hmotného materiálu, uvolňuje tak tlak a povzbuzuje pohyby tektonických desek. Snížení tlaku povoluje sevření v tektonických zlomech a podporuje tak vznik zemětřesení,“ tvrdí Shimon Wdowinski, specialista na geofyziku a mořskou geologii z miamské univerzity.
Wdowinski a jeho společníci porovnávali údaje o zemětřesení o síle šest a více stupňů, k nimž došlo na Haiti a na Tchaj-wanu v průběhu posledních 50 let. Zjistili, že tato zemětřesení měla tendenci vznikat do čtyř let po velmi vlhkých obdobích způsobených tropickými cyklony.
V poslední době dokonce přicházela tato zemětřesení mnohem rychleji. Například po tajfunu Morakot, který zasáhl Tchaj-wan v roce 2009, přišlo zemětřesení o síle 6,2 stupně ještě ve stejném roce a pak další o síle 6,4 v roce 2010. Zemětřesení o síle sedmi stupňů, které zasáhlo Haiti v roce 2010, předcházely dva uragány a dvě tropické bouře, které ničily ostrov 25 dní. Toto zemětřesení zabilo nejméně 220 tisíc z celkem devíti milionů obyvatel ostrova.
Hypotéza miamských vědců ale platí pouze pro hornaté oblasti, z nichž voda z přívalových dešťů může odnést zeminu a kamení dostatečně daleko od podzemních tektonických prasklin. Vědci nyní chtějí tyto fenomény studovat na Filipínách a v Japonsku, aby zjistili, zda lze stejné souvislosti vysledovat i tam.
Tým specialistů z miamské univerzity prezentoval ve čtvrtek své závěry na výročním zasedání americké geofyzikální společnosti v San Francisku.
