První soška je z vápence a je podobiznou berana, jehož charakterizují zatočené rohy. Druhá je z dolomitu a ve srovnání s první je stylizovanější. Jde zřejmě o podobu jiného zvířete s rohy, možná buvola.
Obě jsou asi 15 centimetrů dlouhé. Jejich tvůrci byli lidé, kteří území dnešního Izraele obývali v klíčové době lidských dějin, píše server The Times of Israel. Právě tehdy lidé zanechávali kočovného způsobu života, usazovali se ve vesnicích a začali se zabývat pěstováním plodin i domácího zvířectva.
„Rozhodnutí začít žít usedlým způsobem života lidstvo ovlivnilo po stovky příštích let,“ řekl archeolog Hamudi Chalajli. Lidé pak začali zdokonalovat náboženské praktiky a také se víc věnovali umění. Chalajli se domnívá, že kamenné sošky mohly být fetiše, které měly třeba zaručit štěstí při loveckých výpravách.
Sošky se našly na archeologické lokalitě Tel Moca. V době kamenné zde bylo zřejmě velké sídliště. Vykopávky odhalily, že mezi tamními obyvateli byli zdatní řemeslníci schopní postavit i dvoupatrové budovy. Vědci se domnívají, že bibličtí Izraelité přišli na místo až o 6 tisíc let později.