Akcie, měny & názory Jany Steckerové: Extrémně uvolněné měnové politice je konec

Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová

Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová Zdroj: Reuters

Americká centrální banka již začíná finanční trhy připravovat na ukončení extrémně uvolněné měnové politiky. Její šéf Jerome Powell na sympoziu v Jackson Hole prohlásil, že pokud se ekonomika bude vyvíjet očekávaným směrem, bylo by vhodné zahájit omezování nákupů aktiv ještě v tomto roce.

Když dopadnou dobře data z trhu práce, která budou oznámena již zítra, mohl by Fed s konkrétními oznámeními přijít již na zasedání 22. září. První zvýšení sazeb by pak přicházelo v úvahu ve druhé polovině příštího roku, tedy v době, kdy budou nákupy aktiv u konce. Reálně k němu však, vzhledem k vývoji na trhu práce, dojde spíše až začátkem roku 2023.

To, že americká centrální banka začne trhy připravovat na konec nákupů aktiv, se očekávalo. Ale že s takovýmito výroky už nyní přijde Evropská centrální banka, bylo trochu překvapení. S tímto názorem totiž tento týden vystoupil člen rady guvernérů ECB Robert Holzmann. Podle něho by ECB měla začít diskutovat o tom, jakým způsobem ukončit pandemický program na podporu ekonomiky a soustředit se na nástroje, které umožní udržet inflaci dlouhodoběji na cíli.

Pandemický program je vázán na koronavirovou krizi, takže jeho konec se blíží tak jako tak. Inflace v eurozóně, která v srpnu vyskočila na nejvyšší úroveň za poslední dekádu, však tuto diskuzi zřejmě urychlí. Růst inflace v eurozóně ale bude mít jepičí život. V příštím roce se zase vrátí k jednomu procentu, a tak si na zvýšení sazeb v eurozóně budeme muset ještě tři roky počkat.

Autorka je ekonomka Komerční banky