Ať už se nám to líbí nebo ne, zelené cíle Evropské unie v příštích letech výrazně dopadnou vedle národních vlád i na korporace. Ty se budou muset vypořádat s dosud neznámým typem nefinančního reportingu, v němž se odrazí jejich udržitelnost a snaha o uhlíkovou neutralitu. Zatím se „zelené reporty“ u českých firem objevují jen zřídka. Jen výjimečně to dotáhnou i do hlavního menu webových stránek. Často jde o mix lokálních dat smíchaných s daty nadnárodní skupiny. Je to ale první ukázka reality, která nás čeká. A to poměrně brzy.
Česko zatím vychází v reportingu udržitelnosti, strategií a managementu rizik spojených s klimatickou změnou podprůměrně. Vyšlo to z analýzy více než 300 evropských společností v minulém roce, kterou představila Alliance for Corporate Transparency. Za Česko ve výzkumu figurovaly bankovní domy nebo společnosti Kofola, ČEZ či Škoda Auto.
V udržitelném rozvoji a naplňování jeho cílů hrají klíčovou roli banky. Skrze své portfolio mohou kontrolovat tok investic a nastavovat parametry, na jejichž základě budou prostřednictvím finančních produktů motivovat a zvýhodňovat společnosti, které budou podle reportingu vykazovat lepší výsledky ve zmiňovaných oblastech. Hrozí i to, že některé společnosti nedosáhnou na financování vůbec nebo pro ně bude kapitál příliš drahý.
Členské banky České bankovní asociace už začátkem letošního roku podepsaly Memorandum pro udržitelné finance, ve kterém se mimo jiné zavazují k monitoringu a reportingu takzvaného ESG (environmenal and social governance) dle aktuálně platných pravidel a k jednání o opuštění úvěrových portfolií spojených s nadměrně škodlivými dopady na životní prostředí či lidské zdraví.
V brzké době také můžeme očekávat rozšíření nabídky zelených produktů s výhodnějším financováním pro udržitelné projekty, kde se budou finanční instituce při hodnocení opírat právě o nefinanční data. V letošním roce byla navíc dopracována nová pravidla nefinančního reportingu na úrovni EU. Doposud spadala povinnost vykazovat vedle finančních výkazů i nefinanční reporty zhruba na 25 českých společností.
Už ve výroční zprávě za rok 2023 budou muset firmy nad 250 zaměstnanců a s obratem přes 50 milionů eur nefinanční reporty publikovat také. Nově se tedy povinnost bude týkat více než tisícovky českých společností a směrnice bude přísnější. Zároveň má však definovat i EU standardy nefinančního reportingu pro firmy a ukotvit tak jasně vodítka, jak a jaká data sbírat. To umožní lepší porovnatelnost dat investorům i bankám pro posouzení rizik. I menší korporace budou díky tomu schopny dosáhnout na financování snáze.
Pokud jste zajásali, že se tato povinnost vaší společnosti prozatím vyhne, možná jste jásali předčasně. Nefinanční reporting se totiž dotýká i dodavatelsko-odběratelských vztahů. Mnohé společnosti tato data vyžadují i po svých dodavatelích, protože ti ovlivňují jejich vlastní výsledky. Společnost IKEA například tato data i audituje a dá se očekávat, že budou přibývat další. Začínají se objevovat i menší čeští exportéři s tím, že jejich zahraniční obchodní partner po nich nově začal vyžadovat jakási nefinanční data a certifikace, o kterých doposud neslyšeli, a reagovat musejí pro zachování obchodního vztahu rychle.
Éra zeleného reportingu je šancí zejména pro menší firmy vyrovnat se při získávání kapitálu obřím korporacím. Požadavky by měly být schopné splnit rychleji a pružněji než velké společnosti.
Autorka je zakladatelka společnosti Frusack
