Bydlení a stavebnictví dál ženou inflační tlaky v domácí ekonomice

Zrychlení meziroční inflace v březnu na 1,9 procenta dokazuje, že cenové tlaky v domácí ekonomice sílí. Ke zvýšení dynamiky spotřebitelských cen pochopitelně přispěly meziměsíčně téměř o pětinu dražší pohonné hmoty. Nadto ale vyšším tempem v březnu rostly i jádrové ceny, které zahrnují položky spotřebitelského koše s výjimkou potravin, pohonných hmot a regulovaných cen. 

Jádrová inflace v meziročním srovnání v březnu skončila o dvě desetiny výše oproti únoru, na úrovni 2,9 procenta. Proti tomu ale působily meziměsíčně levnější potraviny. Prostor k dalšímu zlevnění se ale vyčerpává s ohledem na růst cen hnojiv, který ovlivnila narušená námořní doprava v Hormuzském průlivu. Tuzemská inflace bude v nejbližších měsících zřejmě dále zrychlovat nad dvouprocentní inflační cíl. Přeliv vyšších cen energií do ostatních cen by ale měl být postupný a bude především záviset na délce konfliktu. 

Mimo dopad pohonných hmot ale březnový údaj o inflaci přinesl centrálním bankéřům ještě jednu nepříjemnou zprávu. Na vyšší jádrové inflaci se totiž významně podílely ceny bydlení, konkrétně imputované nájemné, jehož meziroční růst v březnu dosáhl 5,4 procenta. To kromě silného růstu cen nemovitostí, který vloni v průměru dosáhl 10,4 procenta a letos si podle našich odhadů v Komerční bance i přes zpomalení udrží svižnou dynamiku, reflektuje i ceny stavebních materiálů a prací. 

Stavební materiály jsou přitom z historického hlediska poměrně citlivé na ceny energií, které nyní vytvářejí tlak na jejich zdražování. Jejich tempo zdražování bylo dosud umírněné. Meziroční růst se vloni držel v průměru pod jedním procentem, na přelomu roku ale zrychlil a v únoru dosáhl 1,9 procenta. Dražší energie mohou tento růstový trend posílit. 

Nemovitostní trh se dále přehřívá

Inflační impuls cen bydlení, které tvoří zhruba 15 procent spotřebitelského koše, se přitom měl postupně vyčerpávat a zmírnit tak obavy České národní banky spojené se svižným růstem cen služeb. Přispět k tomu měl zpomalující růst cen samotných nemovitostí, jenž bude nyní pravděpodobně ještě podpořen ochlazením hypotečního trhu vlivem vyšších úrokových sazeb i doporučení ČNB ohledně investičních hypoték. I přes ochlazení zůstane růst cen nemovitostí vysoký, a to kvůli přetrvávajícímu strukturálnímu nesouladu mezi poptávkou a nabídkou na realitním trhu. 

Ceny v oblasti bydlení a stavebnictví ale nadále zůstávají jedním z klíčových zdrojů jádrových cenových tlaků, se kterým bude muset měnová politika počítat i nadále. Do celkového obrázku navíc vstupují dražší energie a vyšší tržní úrokové sazby. Zatímco první faktor může inflační tlaky ve stavebnictví zesílit, druhý naopak působí protiinflačně.