Ekonomika i daně rekordně rostou. Přesto máme čtvrtý nejvyšší schodek rozpočtu v historii
- Schodky tuzemského rozpočtu zůstávají extrémní i bez covidu a navzdory daňovým zvýšením.
- Ve zpomalení ekonomiky hrozí další skok dluhu.
- Odpovědnost za stav rozpočtu si vlády navzájem přehazují, strukturální problém ale zůstává.
Nová ministryně financí Alena Schillerová si dala záležet, aby zdůraznila, že od svého předchůdce převzala státní pokladnu se čtvrtým nejvyšším deficitem v historii. Za loňský rok dosáhl 290,7 miliardy korun. Je vyšší, než byl původně plánovaný. A také vyšší než v předchozím roce, kdy skončil na 271,4 miliardy korun. Odcházející kabinet se hájí tím, že skóre je zkreslené příjmy a výdaji z Evropské unie. Bez nich by byl deficit 249 miliard korun. To také Schillerová nijak nepopírá. Zdůrazňuje to hned ve druhém odstavci prezentace rozpočtu.
Na rituální rozpočtovou přestřelku při předávce vládnutí o tom, kdo hospodaří hůř, jsme si už zvykli. Je to kolorit opoziční práce. Fakta jsou tady ale jasná. Schodek rozpočtu se vždy srovnává i s příjmy a výdaji z Evropské unie. Abychom vůbec mohli hodnotit, jak se hospodaření vyvíjí, je tedy číslo, s nímž nová ministryně šermuje, správné.
Nejvyšší schodky měla Schillerová
Je také potřeba dodat, že ty tři ještě výrazně vyšší schodky má na svědomí právě vláda Andreje Babiše s Alenou Schillerovou v křesle ministryně financí. Jsou z let 2020 až 2022 a dosahují 341,5, 401,5 a 337,1 miliardy korun. Ano, v roce 2022 už vládl kabinet Petra Fialy. A nastoupil k moci s rozpočtovým provizoriem. Ale za tak krátkou dobu pár měsíců se rozpočet, v němž tvoří přes 80 procent povinné, zákony diktované výdaje typu důchodů, sociálních dávek a spol., opravit nedá.
Není možné se ani vymlouvat na covid, přestože jsou to schodky z covidových let. Nejvyšší kontrolní úřad už velmi precizně rozebral, že na skutečnou pomoc covidem zasažené ekonomice šla méně než třetina ze zvýšených výdajů. Babiš prostě jen covid využil jako záminku, aby odbrzdil dluhy. A v kuloárech následně ještě trousil, že kdyby věděl, že mu to u investorů projde a nezvýší to úroky z dluhopisů, nasekal by dluhy ještě větší. A vyhrál by podle svých představ tehdy volby v roce 2021. Realita byla jiná.
Daně vzrostly o 116 miliard
Za přestřelkou ale zapadají důležité trendy. Kabinet Petra Fialy Babišovi po těchto volbách nepředal rozpočet v dobré kondici. To potvrzuje i Národní rozpočtová rada vedená Mojmírem Hamplem. Loňský rozpočet byl volebně rozhazovačný. Stejně jako návrh na příští rok, který nová Babišova koalice přepracovává. Předloží ho podle Aleny Schillerové až v půlce března.
Je ale zřejmé, že schodek dál poroste. A Babiš snadno řekne, že tak to převzal po Fialovi a že už s tím v zásadě nejde nic moc dělat. Přihodí k tomu splnění svých volební slibů, které si vepsal do programu. A schodek vystoupá ke 350 miliardám korun.
Schodek rozpočtu je ale už od svého základu velmi vysoký. A to navzdory tomu, že ekonomika v posledním roce s růstem 2,8 procenta jede na svém maximu. Česká národní banka již přede dvěma lety ve své studii upozornila, že potenciál růstu není v současné podobě ekonomiky vyšší než tři procenta. Dlouhodobě navíc ještě klesl. Jsme tedy na maximu svých možností.
Kromě toho má odcházející kabinet obrovský schodek navzdory velmi prudkému zvýšení daní. Celkově rostly příjmy rozpočtu rychleji než výdaje. Daňové příjmy se zvedly o 9,5 procenta. Výběr sociálního pojištění o 7,1 procenta. Výdaje rozpočtu rostly o 6,0 procenta.
Velmi vysoký růst je u přímých daní. To je důkaz porušení Fialova slibu, že se daně zvedat nebudou. Totéž teď mimochodem slibuje i Andrej Babiš. Na daních z příjmů fyzických osob stát vybral o 12,8 procenta více než před rokem. U daní z příjmu firem o 15,7 procenta. Navzdory tomu, že už stát neměl žádné výdaje související s kompenzacemi cen energií, stouply příjmy z daně z neočekávaných zisků uvalené na energetické firmy a banky oproti předchozímu roku o 4,6 procenta.
Alena Schillerová si samozřejmě nenechala ujít propočet, že stát inkasoval na daních o 116 miliard korun více než před rokem. Za částí z toho je samozřejmě i rekordní růst platů a celkový vzestup ekonomiky. Samotné zvýšení daní ale hraje zásadní roli.
VIDEO: Schillerová tepala Fialovu vládu ohledně rozpočtu
Síkelova daň na faktuře za plyn
Lidé navíc budou platit v účtech za elektřinu a plyn v takzvané regulované složce ceny, kterou určuje Energetický regulační úřad, cenu za zestátnění přepravce plynu Net4Gas. Plán, o němž současný evropský komisař Jozef Síkela přesvědčil vládu, vyjde každý rok občany ve fakturách za plyn na několik miliard. Letos to bylo 5,4 miliardy korun. Účet postupně podle návrhu ERÚ vzroste až na 6,5 miliardy v roce 2030.
Při pohledu na tato čísla je velmi výrazně jasné, jak bude schodek vypadat, až ekonomika zpomalí a Andrej Babiš splní své sliby. Tedy když nebude zvedat daně a masivně zvedne výdaje. Petr Fiala se nemůže divit, že vysoké deficity bude Babiš házet právě na něj.
