EU má náskok v hledání pravidel pro umělou inteligenci. Hrozí ale, že ji sváže pravidly

Nejen EU chystá regulaci umělé inteligence

Nejen EU chystá regulaci umělé inteligence Zdroj: Midjourney

Hraní si s poslední verzí chatbota ChatGPT nebo s generátorem obrázků Midjourney se již stalo oblíbenou kratochvílí milionů lidí. Mezitím ale stále pokračuje projednávání nařízení o umělé inteligenci, která by měla nastavit pravidla toho, jak podobné služby a nástroje fungují a jaký je jejich dopad na základní občanská práva občanů Evropské unie.

EU je nejdál, akt o umělé inteligenci je probírán v parlamentu i v radě. Poslanci stále nemají jasno, jaké praktiky by měly být pro AI zakázané – liberálnější poslanci chtějí, aby se nesměl pomocí umělé inteligence monitorovat obsah komunikace, což by mohlo narušit bezpečnost šifrovaného provozu, čemuž se naopak konzervativnější poslanci brání, protože v tom vidí snížení akceschopnosti bezpečnostních složek v boji s kriminalitou.

Navíc skupina zpravodajů a stínových zpravodajů napříč politickými uskupeními v pondělí uveřejnila otevřený dopis s poměrně zajímavými požadavky. Chtějí třeba po šéfce Evropské komise a americkém prezidentovi svolat summit o umělé inteligenci na nejvyšší úrovni, kde by se USA a EU dohodly na předběžném souboru principů regulace vývoje i nasazení výkonných AI systémů, nebo aby se firmy, které AI systémy vyvíjejí, snažily o maximální bezpečí a důvěryhodnost svých modelů a neztratily nad nimi kontrolu. Jak mi řekl pirátský europoslanec Marcel Kolaja, který je pod dopisem podepsán, není jeho zájmem legislativu zdržovat, ale spíše zajistit, aby byla umělá inteligence transparentní a lidé věděli, na základě čeho se rozhodla a proč.

Stále ale hrozí, že regulace bude příliš tvrdá, jak to má bohužel EU v poslední době ve zvyku. Unie většinou koná s pocitem (a je to vidět i z důvodových zpráv), že pomůže evropským firmám nebo vnitřnímu trhu a dosáhne „rovného hřiště“ pro všechny zúčastněné aktéry. Výsledek je bohužel často opačný, což se ukázalo třeba právě s GDPR. Tam zákonodárci chtěli zkrotit bezbřehé získávání osobních dat především americkými digitálními giganty. Dopadlo to tak, že evropské firmy zabývající se digitálními reklamními technologiemi všechny postupně skomíraly, zatímco Google (a trochu také Facebook) rostl na jejich úkor. Důvod? Dokázaly zaplatit mnoho milionů na soulad s regulací a tím přesvědčily zákazníky, aby používali právě jejich reklamní systém a neriskovali popotahování úřady a citelné pokuty.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!