Francie možná drsně zdaní bohaté
Financial Times: Vysávání bohatých
Humbuk, který vzbudilo oznámení francouzského prezidentského kandidáta Françoise Hollanda, že by rád zvedl horní sazbu daně z příjmu na 75 procent, dobře ukazuje, jak se za posledních třicet let změnilo ideologické klima. I v rámci evropského standardu by se Francie stala skutečným extrémem. Aktuálně nejvyšší horní sazba daně z příjmu v Evropě se uplatňuje ve Švédsku, a to 56,5 procenta. Nejvyšší sazba v Německu je 47,5, dosavadní ve Francii „jen“ 41 procent. Fakt, že nejvyšší sazba v Británii (50 procent) je momentálně výrazně vyšší než ta francouzská, je zdrojem mnoha vtipů na účet George Osborna. Ten asi jako jeden z mála uvítá vítězství Hollanda v prezidentských volbách. Před reformami prováděnými Reaganem a Thatcherovou byly vysoké horní sazby daně z příjmu v západních zemích standardem. V roce 1980 dosahovala nejvyšší sazba v USA 70 procent. Nyní je na 35 procentech. A i když prezident Obama přiznává, že bohatí by měli platit „spravedlivý podíl“, spíš se tak stane prostřednictvím zrušení daňových výjimek, ne zvýšením sazby. Pokud Hollande svůj návrh prosadí, půjde o výrazný krok, který debatu o dani z příjmu vrátí do předthatcherovských dob. Nebo Francie zůstane anomálií a tamní boháči se přesunou do Londýna a Ženevy.
Süddeutsche Zeitung: Nebezpečná hra
Francouzský předvolební boj má vlastní zákony. Ne každé slovo kandidátů je třeba brát vážně. To platí i pro návrh socialistického favorita prezidentské volby Françoise Hollanda, že v případě svého vítězství zvedne lidem s ročním příjmem nad milion eur sazbu daně z příjmu na 75 procent. Toto oznámení je v první řadě důkazem populismu vstupujícího do volebního boje. Hollandův největší rival, prezident Nicolas Sarkozy, k tomu též přispěl, když se vyslovil pro konání referenda ve věci zrušení dávek v nezaměstnanosti. Kandidáti se tak předhánějí v radikálnosti svých návrhů, o nichž nikdo neví, zda někdy budou realizovány. Tato přestřelka slouží především k tomu, že nažene body krajní pravici a krajní levici. Extremisté z pravého konce, požadující vystoupení z eura, mají podporu 16 procent hlasů, zatímco extrémní levice, v jejímž plánu je zavádění plánovaného hospodářství, touto myšlenkou nadchla dobrých osm procent Francouzů. Voliči jsou zklamáni ze Sarkozyho nesplněných slibů, pro publikum na levici je zase Hollande příliš slabý a intelektuálský. Navíc má problém s důvěryhodností: britskému tisku řekl, že socialistická vláda toho příliš nezmění. Doma to pak musel žehlit, když se jeho náskok smrskl.
Die Presse: Jak moc nalevo je Francie?
Nicolas Sarkozy může opět doufat. Francouzský prezident v preferencích před dubnovými a květnovými volbami zaostává, protože jeho konkurent je zjevně sportovec ze staré školy. Nyní mu ale sám dal novou naději. Místo aby se držel ve středu spektra a s klidem si kráčel pro klíče od Elysejského paláce, posouvá se François Hollande stále více doleva. Socialistický kandidát při příležitosti zahájení zemědělského veletrhu navrhl zvýšit horní sazbu daně z příjmu na 75 procent. Tak se může stát, že místo masivního přílivu peněz do státní kasy nastane masivní odliv bohatých a výkonných z Francie. Hollande také již sklidil kritiku, a to i od svého vnitrostranického protivníka Jeana-Luca Mélenchona. Podle něj Hollande vytahuje nástroje ze socialistického dávnověku. Celá Evropa přemýšlí o posouvání věku odchodu do důchodu, aby mohla dále financovat sociální systém. Ovšem Monsieur le Président se chce postarat, aby Francouzi odcházeli do důchodu opět v 60 místo v 62 letech. Ani šetření jej moc nezajímá. Vítězství popírače reality by mělo Evropu varovat. Nebo Hollande zajde na svou levicovou utopii.
