Centrální banka bojuje od srpna proti inflaci zejména zvyšováním základní úrokové sazby z 0,25 procenta až na 4,5 procenta. Tento proces je už (místy bolestivé) mainstreamové téma. Ale finanční trhy jsou místo, kde se obchoduje s budoucností. Co vědí všichni, to je bezcenné.
Z transakcí na finančních a kapitálových trzích lze odvodit očekávání aktérů ohledně výše sazby v horizontu 12 měsíců. S úrovní kolem pěti procent jsou už investoři smířeni. Podle ČNB se pohybuje takzvaná neutrální sazba okolo úrovně tří procent. Na úrovni pěti procent by se tedy jednalo o výrazně restriktivní politiku. Otázka ale zní, na jak dlouho.
Inflace vyjadřuje změnu cenové hladiny. Abychom sledovali stále stejný růst cen, musejí za nimi stát stejně silné tlaky. Nefungující dodavatelské řetězce poškozené dřívějšími lockdowny se postupně obnoví s rozvolněním ekonomik. Fiskální stimuly, do kterých se schovala i pomoc ne zrovna nutná, bude problematické odebrat kompletně.
Očima guvernéra: Inflace
Alespoň částečně už lze ale vidět pokusy o konsolidaci veřejných financí u nás i ve světě. Dále, cena elektřiny na burze je dnes o 170 procent výše než před rokem, cena ropy je o 50 procent výše. Nic není nemožné, ale počítat s tímto růstem každý rok, to je divoký scénář.
V neposlední řadě je tady kurzový kanál. Dle ČNB lze zhruba odhadovat efekt posílení koruny vůči euru o jedno procento jako zvýšení sazeb o 0,25 procenta. Za rok posílila koruna vůči euru o 6,5 procenta. Nemalou část si tedy odpracovává v protiinflačních snahách i národní měna.
Sečteno a podtrženo, po velmi výrazném zvýšení sazeb a výhledu na odeznění významné části inflačních tlaků je pro investory namístě debata, kdy půjdou sazby zase dolů. To s sebou ponese cenový potenciál pro současné cenné papíry vydávané s vysokými sazbami. Čekejme tuto debatu (ne faktické snížení) raději už letos. On jen posun v komunikaci totiž stačí, aby se trh přecenil.
Autor je portfolio manažer J&T Banky
