Pokud bychom chtěli vyhlídky na letošní rok v české politice popsat jednou větou, mohla by znít třeba takto: Oč více se toho řekne, o to méně se toho udělá. Pokud se vývoj bude nadále alespoň přibližně držet kolejí, v nichž se pohyboval dosud, dojde poprvé v moderní české historii k tomu, že o vládu nad zemí se ve sněmovních volbách jako hlavní soupeři utkají premiér s prvním vicepremiérem.
Pro Andreje Babiše půjde o první volby, v nichž je pro něj zcela nepřijatelný jakýkoli jiný výsledek než drtivý triumf. Dosud nezáleželo na tom, jestli bude mít ANO o jednoho dva primátory či hejtmany více nebo méně; velikost vítězství nebylo třeba měřit.
Pro šéfa mají význam jedině volby sněmovní. V nich se rozhoduje o vládě nad republikou, nad miliardovými obraty státem ovládaných podniků, nad dotačními systémy. Babišovo vítězství navíc musí být výrazné, neboť čím bude slabší, tím snazší bude formálního vítěze voleb obejít a poslat do opozice.
A Andrej Babiš by radši snědl zasyrova všechnu řepku z Agrofertu, než by trávil čtyři roky v roli opozičního poslance. Dá se tedy čekat, že jeho tah za triumfem bude nemilosrdný.
Stejně tak je zjevné, že premiér a šéf ČSSD Bohuslav Sobotka neskládá zbraně a chce si vzít zpět, co mu Babiš především v krajských volbách sebral – levicového voliče. Jeho tažení za vyšší mzdy a progresivní daně zapadá do snahy vrátit do hry pravo-levý politický boj.
Zda to proti ideově pustým, ale „lajkovacím“ řečem o státu jako rodinné firmě zabere, je ve hvězdách. Kvůli čemu ale není třeba se obracet na hvězdy, je fakt, že tvrdý předvolební střet mezi Sobotkou a Babišem umrtví kabinet ještě více, než je ve volebním roce obvyklé.
Všechny ty koaliční spory, mnohdy dost kašírované, o policii, zdravotnictví nebo dopravu byly jen rozcvičkou na to, čeho budeme svědky letos. Koaliční rozmíšky budou moci být ještě vyhrocenější, protože nebude existovat reálná hrozba rozpadu vlády a předčasných voleb.
Vše o domácí politice čtěte zde >>>
I kdyby vláda padla třeba na konci ledna, došlo by kvůli všem procedurám na volby přinejlepším dva tři měsíce před řádným termínem – a takovou trapnost si nikdo soudný na triko nevezme.
Takže čekejme jaro a léto plné velkých slov a gest, leč malých nebo žádných činů. Ke zklidnění situace nepřispěje ani fakt, že během jara by se mělo zhruba vyjasnit startovní pole pro prezidentské volby, které proběhnou zkraje příštího roku.
Ať už se současná hlava státu rozhodne obhajovat funkci, anebo si bude chtít užít poslední rok před definitivním politickým důchodem, stabilizující působení od ní čekat nelze.
A hledání dalších kandidátů a vhodných pozic v boji o Hrad bude intenzivně hýbat útrobami všech politických stran bez výjimky, takže i stranický život bude letos divoký a pestrý. Britský humorista Terry Pratchett popsal v jedné ze svých knih hrozivou kletbu, která zní: „Zajímavé časy na vás!“ V tomto smyslu bude český politický rok 2017 skutečně prokletý.
