Vládu čeká na legislativní finiš, má na to pár měsíců

Bohuslav Sobotka

Bohuslav Sobotka Zdroj: čtk

Premiér Bohuslav Sobotka a ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) uctili před německou ambasádou památku obětí z útoku na vánoční trhy v Berlíně.
Premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka (vlevo) a předseda Poslaneckého klubu strany Roman Sklenák (vpravo)
Premiér Bohuslav Sobotka při projednávání rozpočtu ve Sněmovně.
Bohuslav Sobotka
Jan Hamáček, nový předseda Sněmovny a bývalá předsedkyně Miroslava Němcová
7
Fotogalerie

Koalici čeká legislativní finiš, na prosazení naplánovaných norem už nemá moc času. Schvalovací proces trvá zpravidla půl roku a na podzim jsou volby do Poslanecké sněmovny. 

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) považuje za prioritní předlohy o sociálním bydlení, bezplatné právní pomoci, zálohovém výživném, neziskových nemocnicích, insolvenční novelu nebo zákony o službě diplomatů či veřejnoprávní instituci v kultuře.

Šéf dolní komory parlamentu a Sobotkův stranický kolega Jan Hamáček je však k přijetí části z nich skeptický. I proto, že se na jejich konečné podobě vláda stále nedohodla.

Pochybnosti má hlavně o úpravě sociálního bydlení, která je pro nejsilnější vládní partaj stěžejní. „Tento zákon by si zasloužil přepracovat, je k němu několik set připomínek. Pokud ho nestihneme schválit do konce volebního období, může být toto téma součástí předvolební debaty,“ uvedl v rozhovoru pro deník E15.

Hamáček by uvítal souhlas s ústavní novelou, která by usnadnila vysílání českých vojáků do zahraničí. Odklepnutí dalších ústavních změn, například návrhu na omezení pravomocí prezidenta republiky, který ve sněmovně leží nejdéle, nepovažuje za reálné. Podobně to zřejmě dopadne také s celostátním referendem.

Velmi nejistý je i osud normy o neziskových nemocnicích, kterou ostře kritizuje ANO. Projít by naopak mohlo zvýšení nemocenské pro dlouhodobě nemocné. Spolu s ministryní práce a sociálních věcí Michaelou Marksovou (ČSSD), která s koaličními partnery vede spory právě o podobu sociálního bydlení, jsou největšími hříšníky v předkládání zákonů ministři financí a kultury Andrej Babiš (ANO) a Daniel Herman (KDU-ČSL).

„Loňský plán předpokládal přijetí devadesáti návrhů zákonů, z toho se u patnácti procent termín nedodržel,“ uvedl předseda Legislativní rady vlády za socialisty Jan Chvojka. Na Marksovou, Babiše a Hermana bude kvůli nedodělkům apelovat. Z vládou schválených předloh čekají na první jednací kolo na tři desítky z nich.

Poslaneckých návrhů je v tomto stadiu sedmdesát. Ve druhém čtení je už od loňského dubna návrh nového zákona o státním zastupitelství, podle něhož by měl mimo jiné vzniknout protikorupční speciál. Poslanci k němu mají řadu výhrad. Zadrhl se i nový památkový zákon.

V lednu se čeká konečné hlasování o daňovém balíčku, který má snížit odvody rodinám a živnostníkům s dětmi. Babiš k němu chce přidat změkčení elektronické evidence tržeb. Sněmovna má rozhodovat i o vetech hlavy státu, například zákonu o střetu zájmů, který ANO nazývá lex Babiš.

Další Sobotkovy priority
Kromě přijetí několika pro ČSSD klíčových zákonů chce letos premiér Bohuslav Sobotka zahájit výstavbu úseků D11, D35 nebo D3. Stejně jako v uplynulých letech má v plánu pokračovat ve zvyšování minimální mzdy, důchodů a platů ve veřejné sféře a přizpůsobit tomu návrh státního rozpočtu na rok 2018. Dohodl se také se šéfem státní pokladny Andrejem Babišem na auditu všech daňových úlev.