Marek Schwarzmann: Pařím, paříš, paříme...

Svět počítačového hráče a hlavně jeho peněženka prožily v průběhu Vánoc zemětřesení, ze kterého se budou vzpamatovávat minimálně následující kvartál. Přesněji do té doby, než nastanou jarní výprodeje a další kolo oblíbené hry distributorů digitálního obsahu: „oslíčku, otřes se“.

Autor tohoto zápisníku by nicméně rád upozornil na jeden povánoční otřes, který v pozitivním smyslu připravil Gabe Newell a jeho distribuční platforma Steam. V rámci beta verze oblíbeného a v současnosti asi i nejlépe fugujícího on-line obchodu s PC hrami se objevil nový prvek „family sharing“. Co to je? Vlastníci účtu na Steamu mohou sdílet knihovny se svými licencemi na hry.

Zjednodušeně řečeno: máte-li příbuzného či kamaráda na Steamu, jehož hru si chcete vyzkoušet, nemusíte ji komplikovaně „pirátit“ anebo hrát na jeho počítači. Stačí, když s vámi licenci na spuštění zmíněného titulu bude sdílet a autorizuje další stroj, na němž má hra běžet.

I když jde o beta verzi, vše funguje překvapivě bez jakýchkoli zádrhelů. Služba samozřejmě neumožňuje, aby oba „rodinní příslušníci“ hráli na jednom účtu souběžně, původní majitel herní licence může být pouze pasivně on-line. Jakmile se totiž rozhodne zapojit aktivně, u druhého uživatele spustí pětiminutové odpočítávání, které vyvrcholí „vykopnutím“ z půjčené hry. Náruživým pařanům se díky „family sharingu“ jistě v budoucnu rozšíří nejen knihovna her, ale také knihovna nových příbuzných, pardon, okruh příbuzných.