Martin Čaban: Rudá záře nad Českem je vlídné varování
Představitelé ČSSD opojení představou, že většina dosavadních více či méně oficiálních vazeb v krajích zůstane zachována, juchají nad „vítězstvím levice“. Raději nevidí, že jejich partaj ztratila ve srovnání s triumfem před čtyřmi lety 423 tisíc příznivců. Mimochodem komunisté nedokázali z této masy levicových hlasů sesbírat ani čtvrtinu. Zbytek zůstal doma, případně se rozptýlil mezi menší strany v čele se zemanovci. Takže i v ulici Politických vězňů mohou škarohlídi mezi oslavnými projevy vést debaty o nevyužitém potenciálu.
Jinak je ale úspěch komunistů nezpochybnitelný. Rudí promluví do složení krajských rad v drtivé většině krajů. Od voličů je to jasný vzkaz ODS a ČSSD, aby se sebou začaly něco dělat. A nutno dodat, že je to vzkaz velice decentní. Navzdory vypjaté rétorice mnoha sociologů, politologů i komentátorů, kteří v posledních měsících mluvili o české společnosti jako o přehřátém papiňáku, voliči o víkendu jen mírně zdvihli prst. Z velké části se protest odehrál na gauči. A když už přišly protestní hlasy, mířily velmi často ke komunistům.
Ale co to je vlastně za protest, když dáte hlas straně, která je přes dvacet let pevně usazená v parlamentu, její představitelé léta sedí na lukrativních místech v městských, krajských, státních i polostátních firmách a v posledních čtyřech letech v krajích buď vládli, anebo dělali nevidoucí a ospalou opozici?
Ano, v nitru KSČM přežívají nebezpečné protisystémové prvky, ale není to stranický mainstream. Strana dodnes vnímá listopad 1989 jako chybu dějin. Ale sžila se s ní statečně; nevypadá, že by ji chtěla hned revolučně napravovat. Radikální potenciál strana má, i když notně obrostl sádlem. Proto má hlas pro KSČM na jedné straně jasnou vypovídací hodnotu pro standardní partaje a na straně druhé představuje únosné riziko pro demokracii.
Doufejme tedy, že ODS i ČSSD tento něžný protest dokážou přečíst. Hlavní příčinou vzestupu komunistů totiž není geniální politika rudých, nýbrž kauzy a politika modrých i oranžových – vládní agonií počínaje a rozkrádáním evropských peněz v krajích konče.
Petr Nečas: Pravicoví voliči zůstali doma
Filip: V krajích chceme vytvořit otevřené koalice
Sobotka: Je možné, že přibude spolupráce s KSČM
Pokud tento srozumitelný a jen mírně zvýšený hlas lidu nepadne na úrodnou půdu a obě hlavní strany neprojdou konsolidací, mohou příště mířit jinam. A místo zplihlých praporů s třešničkami zavlají nad Českem třeba „dělnické“ standardy ve schwarz-weiß-rot.
