Nervozita na trhu amerických vládních dluhopisů sílí, mizí kupci i likvidita

Válka na Blízkém východě, která už brzy vstoupí do šestého týdne, rozkolísala trh amerických vládních dluhopisů a odradila investory od obchodování. Tento trh je ale klíčovým pilířem globálního finančního systému, a tak současné napětí vyvolává obavy, zda se neschyluje k rozsáhlejší krizi. 

Index MOVE, který měří rozkolísanost amerického obchodování s vládním dluhem, vystoupal na nejvyšší úroveň od loňského dubna, kdy Donald Trump vyděsil globální investory svými cly. Výnos státního bondu s dvouletou splatností se minulý týden vyšplhal až na čtyři procenta, nejvýše od června. Investoři totiž přehodnotili svůj výhled na úrokové sazby: nečekají už, že americká centrální banka Fed bude úroky letos snižovat. Tento týden výnosy nicméně mírně klesly, v reakci na Trumpovy náznaky, že by válka s Íránem mohla brzy skončit.

Na trhu se ale zhoršila likvidita – tedy schopnost investorů dluhové papíry rychle nakupovat a prodávat, aniž by tím došlo k významné změně cen. Podle banky JPMorgan klesla minulý týden velikost obchodů, jež způsobuje významnější pohyb cen, zhruba na polovinu.

To je varovný signál – k takto významnému úbytku likvidity naposledy došlo před rokem kvůli clům a předtím v březnu 2020, v době paniky spojené s pandemií covidu-19. Dluhopisoví investoři, kteří často bývají prozíravější než akcioví, se tak obávají, že válka v Íránu může mít vážné dopady na globální ekonomiku i finanční systém.

Americké vládní dluhopisy jsou považovány za bezpečné aktivum pro celý svět. Odvíjejí se od nich výpůjční náklady pro podniky, domácnosti i jiné státy. Ovlivňují rovněž ceny ostatních finančních nástrojů a například také nemovitostí. Proto je hladké fungování tohoto trhu důležité jak pro investory, tak například pro žadatele o hypotéky.

Na Fed tentokrát nelze spoléhat

Slabší likvidita je nebezpečná, protože vede ke skokovým pohybům cen finančních instrumentů. V dobách paniky z trhu obvykle mizí kupci a prodejcům pak nezbývá než se zbavovat aktiv za podstatně nižší cenu, než by chtěli. Poklesy kurzů mohou vyvolat řetězovou reakci a přispět k dalším výprodejům – mnohdy nuceným. Výsledkem je pak sestupná cenová spirála.

Když takový vývoj hrozí na trhu s americkými vládními bondy – o velikosti 30 bilionů dolarů (633 bilionů korun), tedy zcela nejdůležitějším segmentu mezinárodního finančního trhu –, pak zpozorní nejen obchodníci s dluhopisy a akciemi, ale také centrální bankéři a tvůrci hospodářských politik.  

Právě problémy s fungováním trhu a špatná likvidita v březnu 2020 byly jedním z hlavních faktorů, který donutil Fed, aby rozjel další kolo takzvaného kvantitativního uvolňování, tedy mohutných nákupů dluhopisů. Jen za zmíněný měsíc tehdy poskočila hodnota aktiv v držení Fedu o 1,7 bilionu dolarů. Šlo o takřka 40procentní měsíční nárůst, což do té doby nemělo obdoby. Díky tomu Fed trh s bondy zachránil: když masivně nakupovala centrální banka, kupci nechyběli. 

Česku dorazil první účet za Írán. Stát zaplatí na úrocích z nových dluhů desítky milionů navíc

Ekonomika

Kvůli stále poměrně vysoké inflaci je však nyní takový krok pro Fed mnohem hůře obhajitelný. Investoři a správci peněz proto neočekávají, že se podobný záchranný manévr bude opakovat. Trh pořád doufá, že se konflikt v Íránu podaří brzy vyřešit. Navzdory smířlivější rétorice prezidenta Trumpa ovšem nic nenasvědčuje tomu, že se dohoda o příměří skutečně blíží. 

Centrální banky vracejí úder

Americkým vládním dluhopisům teď navíc berou vítr z plachet i centrální banky z jiných zemí. Ty je ze svých portfolií vyprodávají. Deník Financial Times si všímá, že hodnota amerických vládních bondů v držení centrálních bank (mimo Fed), vlád a mezinárodních finančních institucí se od vypuknutí války zmenšila o 83 miliard dolarů na 2,7 bilionu dolarů. Je nyní nejnižší od roku 2012.

Podle organizace Council on Foreign Relations vyprodávaly zejména centrální banky států, jež dovážejí ropu, například Turecko, Indie nebo Thajsko. Turecká centrální banka se od zahájení izraelsko-amerického útoku na Írán zbavila amerických vládních papírů v objemu 22 miliard dolarů.

Proč k prodejům amerických obligací dochází hlavně v těchto zemích? Měny jako rupie, baht či turecká lira oslabují (což je během geopolitických turbulencí typické) a to ještě víc prodražuje těmto státům ropu (za tu se platí v dolarech). Centrální banky v těchto zemích tak prodávají americké vládní dluhopisy, aby si připravily dolary pro případné měnové intervence – podpůrné nákupy domácí měny na devizovém trhu. K intervencím centrální banky čas od času sahají, aby posílily měny. V tomto konkrétním případě by to i částečně tlumilo dopady rostoucích cen ropy. 

Pokud se válku v Perském zálivu nepodaří v dohledné době vyřešit, naberou takto motivované výprodeje dolarových dluhopisů pravděpodobně na síle. To by pak pocítila také americká vláda, které by to zvýšilo výpůjční náklady.