Ropa nad 100 dolarů mění pravidla hry. ČNB i Fed otáčejí kormidlem, sazby půjdou znovu nahoru

Konflikt na Blízkém východě zamíchal s očekáváními pro měnovou politiku ve světě. Nedávná zasedání centrálních bank od Japonska až po USA se nesla ve znamení zvýšené opatrnosti a malého apetitu pro uvolňování měnové politiky, naopak přibývá úvah o jejím utahování.

Centrální bankéři si však ve většině případů zatím vystačili s verbální intervencí. U Bank of Japan či australské RBA ropný šok zesílil přesvědčení o nutnosti utažení měnových podmínek. Jiné banky (například v Brazílii a v Polsku) sice sazby ještě snížily, ale další snižování je nyní méně pravděpodobné. Ty, které byly před konfliktem připravené na snižování sazeb, třeba Bank of England, Fed nebo Maďarská národní banka (MNB), šance na snížení diskontovaly. Trhy od začátku íránské války tyto šance rychle vyřadily ze hry a nyní počítají se svižným zvyšováním sazeb.

Futures křivka ropy Brent zatím stále naznačuje spíše postupné odeznění ropného šoku, přestože komoditní trh více a více zohledňuje déletrvající narušení energetické infrastruktury. Spotová cena ropy (na měsíc dopředu) od 28. února vystoupala přes 40 procent nad 100 dolarů za barel, šestiměsíční kontrakt narostl „jen“ o zhruba 20 procent a dvanáctiměsíční kontrakt o trochu méně na zhruba 77 dolarů za barel. Investoři se obávají další vlny inflace a s ohledem na zkušenost z roku 2022 zaceňují výrazný a poměrně brzký růst sazeb v Česku, Polsku, Maďarsku i v eurozóně během jednoho roku.

85 dolarů za barel

Pro ECB ceny na trzích implikují nárůst až o 70 bazických bodů do konce roku. To podpořila i nová prognóza ECB predikující zrychlení inflace v eurozóně letos v průměru na 2,6 procenta, v prosinci přitom předpovídala 1,9 procenta. Prognóza předpokládá letošní průměrnou cenu ropy ve výši 81 dolarů za barel, tedy o 30 procent více oproti prosincové projekci.

Alternativní scénář déletrvajícího konfliktu, dalšího a postupně odeznívajícího 30procentního ropného šoku, počítá s inflací až ve výši 3,5 procenta. Termínované kontrakty současně implikují průměr ceny ropy kolem 85 dolarů za barel.

Jak zareagují banky regionu?

Napjatá blízkovýchodní situace upozadila fundamenty jednotlivých ekonomik. Ve středoevropském regionu vstupuje Slovensko do situace v horší kondici pod tlakem fiskální konsolidace, zatímco Česko a Polsko mají díky silnému růstovému momentu lepší výchozí pozici. Česká inflace díky zlevnění energií začala tento rok pod dvěma procenty a domácí fiskální politika má daleko větší manévrovací prostor.

O osudu maďarské ekonomiky z velké míry rozhodnou nadcházející volby. Zatímco laťka pro zvýšení sazeb ČNB je vzhledem k nízké inflaci a mírné měnové restrikci relativně vysoko, v Maďarsku je naopak kvůli citlivosti na slabý forint níž.

V eurozóně někteří bankéři dávají najevo, že nechtějí opakovat chybu a utahovat měnové šrouby příliš pozdě. Klíčový pro měnové autority je průsak dražších energií do ostatních cen – a jeho pravděpodobnost i intenzita s každým dnem konfliktu rostou. Evropské ekonomiky ale vstupují do situace nejen s vyššími sazbami než v roce 2022 a robustnějším růstem, ale i s více vyčerpaným fiskálním prostorem.