Spotřeba domácností už nestačí. Česká ekonomika míří k pomalejšímu růstu
Česká ekonomika si v první polovině letošního roku vedla dobře, její růstová dynamika však podle všeho postupně slábne. Zatímco v prvním čtvrtletí vzrostl tuzemský HDP mezičtvrtletně o 0,7 procenta, ve druhém čtvrtletí tempo růstu dosáhlo 0,5 procenta.
V obou zmíněných čtvrtletích byly významným zdrojem mezičtvrtletního růstu ekonomiky rostoucí výdaje domácností na spotřebu. Ta navzdory obnovenému růstu stále nedosáhla své předpandemické úrovně z konce roku 2019, za kterou ve druhém letošním čtvrtletí zaostávala o 1,3 procenta.
Data o vývoji tržeb v oblasti maloobchodu a služeb ukazují, že zatímco v prvním čtvrtletí vydávaly domácnosti za zboží i služby více, ve čtvrtletí druhém utrácely hlavně za zboží. Tržby za prodej služeb mezičtvrtletně stagnovaly. Při detailnějším pohledu pak lze zjistit, že od května došlo k významnému oslabení dynamiky také u maloobchodních tržeb, přestože růst mezd za druhé čtvrtletí překonal očekávání.
Zásadní otázkou z hlediska dalšího vývoje ekonomiky pak je, do jaké míry byl její růst v prvním pololetí tažen dočasným efektem předzásobení amerických firem a domácností zbožím z dovozu, jehož ceny následně vzrostly kvůli zavedeným clům. Data ukazují, že na začátku letošního roku došlo k náhlému silnému oživení vývozně orientovaného průmyslu, které lze stěží vysvětlit pouze dlouhodobými fundamenty. Zatímco ve všech čtvrtletích loňského roku se exportní výkonnost ekonomiky snižovala, v prvním letošním čtvrtletí byl čistý vývoz hlavním zdrojem mezičtvrtletního růstu HDP.
Skrytá síla dovozů
Ve čtvrtletí druhém byl ovšem příspěvek čistého vývozu opět záporný. Na první pohled se může zdát, že efekt amerického předzásobení již tedy odezněl. Struktura bilance zahraničního obchodu však ukazuje, že za tímto vývojem stála spíše importní než exportní strana.
Mezičtvrtletní růst reálného vývozu sice opravdu zpomalil ze tří procent v prvním čtvrtletí na pouhá 0,3 procenta ve čtvrtletí druhém, k faktickému poklesu ale nedošlo a jeho úroveň tedy zůstala zvýšená. Naopak reálné dovozy pokračovaly v rychlém mezičtvrtletním růstu, což zčásti pravděpodobně souviselo s útratami domácností za zboží, které převážně z dovozu pochází. To jen podtrhuje skutečnost, že nejen dynamika, ale i struktura spotřebitelských výdajů je z hlediska tvorby přidané hodnoty, a tedy i růstu ekonomiky, důležitá.
Ve druhém letošním pololetí tudíž pravděpodobně dojde k dalšímu oslabení mezičtvrtletní dynamiky českého HDP, a nelze vyloučit ani dočasný mírný pokles. Zpomalení meziročního růstu nastane téměř jistě, když loňské druhé pololetí bylo ekonomicky výrazně silnější než to první, a základna pro meziroční srovnání tak bude vyšší.
Čekání na propad
Efekt předzásobení mohl ve druhém čtvrtletí nadále do určité míry pozitivně ovlivňovat ekonomickou aktivitu, k čemuž přispěl chaotický způsob zavádění cel a komunikace prezidenta Trumpa. Negativní efekty se tak mohou dostavit až v průběhu aktuálního třetího čtvrtletí. Většina negativních vlivů amerických cel na českou ekonomiku je zprostředkovaných, což může působit na jejich pomalejší průsak.
Poslední data z tuzemského zpracovatelského průmyslu v souladu s tím příliš povzbudivá nejsou, když v květnu a červenci produkce meziměsíčně klesla a v červnu pouze stagnovala. Vybrané předstihové indikátory z evropského průmyslu sice naznačují zlepšení nálady, otázkou ale zůstává, do jaké míry je to podpořeno skutečnými výsledky, či je to spíše víra v lepší budoucnost. To ukážou až další měsíce.
Velkou nejistotou z hlediska predikování tuzemského hospodářského vývoje v nejbližším období jsou vládní investice, jejichž efekt na ekonomiku je vždy obtížné odhadnout. Podle posledních čísel se zdá, že investiční aktivita státu zejména v oblasti dopravní infrastruktury sílí. Pokud by to pokračovalo, mohlo by to vyvažovat možné oslabení průmyslu a spotřebitelské poptávky, které indikují poslední data.
