Za státní dluhy Česko platí čtvrté nejvyšší úroky v Evropské unii

Zadlužující se země čeká těžká éra vysokých úroků. Dluhy, které se dají v časech levných peněz splácet poměrně snadno a při solidním ekonomickém vzestupu se z nich dá dokonce vyrůst, jsou se zvyšujícím se úrokem obrovskou zátěží. Protože samy splátky k jejich zvyšování výrazně přispívají. Přesně v této situaci stojí Česká republika ve chvíli, kdy se Babišův kabinet chystá dluhy dále zvyšovat. Navíc stylem, za který investoři trestají dalším růstem úroků – zásahy do věku odchodu do penze, který slibuje Babišův kabinet zastavit na 65 letech. Tlak investorů a vyšších úroků je fakticky to jediné, co ho může v plnění tohoto slibu, který dlouhodobě vyjde na stovky miliard korun, zastavit. 

Jen pět zemí nad čtyřmi procenty

Česko platí aktuálně za státní půjčky čtvrté nejvyšší úroky ze všech 27 zemí Evropské unie. Investoři za půjčku na deset let žádají 4,75 procenta. A to je mírný pokles proti červencovému vrcholu, kdy se úroky dostaly nad pět procent. Vyšší cenu za půjčky už musí platit jen Rumuni s 5,98 procenta, Poláci s 5,71 a Maďaři s 5,42 procenta. Za námi následují Bulhaři se 4,09 procenta. 

A pak už mají všechny země unie včetně těch velmi vysoce zadlužených, jako Francie, Itálie nebo Řecko, úroky pod čtyřmi procenty. Italové si půjčují na deset let za 3,73 procenta, Francouzi za 3,68, Řekové za 3,63 a Slováci za 3,62 procenta. 

Samotný fakt, že máme stále jedno z nejnižších celkových zadlužení z evropských zemí, investory příliš nezajímá. Řada mnohem zadluženějších zemí platí úroky nižší. 

Maďarům úroky výrazně klesly po volbách

Investory mnohem víc zajímá trend, jak se budou směřování země a celkové dluhy v příštích letech vyvíjet. Je to přirozené, když půjčují na deset let. Je to výstižně vidět na případu Maďarů. Jejich celkový dluh dosahuje 74,3 procenta HDP, český jen 44,3 procenta. Trhy ale uvěřily nové maďarské vládě Petera Magyara, že razantně změní kurz a přestane masivně rozdávat na všech možných sociálních dávkách nebo stropování cen v ekonomice, jak to provozovala předchozí vláda Viktora Orbána. Od voleb v Maďarsku úroky z desetiletých dluhopisů klesly z 7,5 na současných 5,42 procenta. Ve chvíli, kdy téměř všem ostatním zemím rostou. Reakce trhů na změnu politického kurzu jsou velmi rychlé. 

Opačným případem je Velká Británie, která si pohrává s podobnou politikou, jakou předváděl Orbán v Maďarsku. Chce stropovat ceny nebo znárodňovat firmy. Obojí je mimořádně drahé. Britské úroky z desetiletých státních dluhopisů byly ještě před čtyřmi lety 1,94 procenta. Dnes jsou se 4,94 procenta jedny z vůbec nejvyšších v Evropě. 

Při úrocích kolem pěti procent už dramaticky roste část z rozpočtu, která míří na splátky. Andrej Babiš zdůrazňuje, že schodky musí být vysoké, aby se mohlo investovat například do dopravní infrastruktury. Stát za tyto investice letos utratí 169 miliard korun. Za investice do obrany 184 miliard korun. Na splátky dluhů jde 110 miliard korun. Pro představu: celkové výdaje rozpočtu činí 2 287 miliard korun. Takže ani výdaje na obranu, ani na dopravní infrastrukturu nejsou tím, co nás do dluhů tlačí. 

To jsou především výdaje na důchody, které dosahují 722 miliard korun. Dalších 668 miliard jde pak na platy 650 tisíc lidí, kteří pracují pro stát. Obě skupiny jsou klíčovými voliči Andreje Babiše, kterým chce přidávat. Takže se nezadlužujeme na investice do nových dálnic nebo rychlých železnic. 

Úroky víc než dvakrát vyšší než růst

Politici často mluví o tom, že potřebují zvyšovat státní výdaje, aby tím „podpořili růst ekonomiky“. To ale může fungovat jen ve chvíli, kdy jsou úroky z půjček nižší než růst ekonomiky. A v Česku je skóre aktuálně úplně opačné. Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí roku rostla ve srovnání s rokem předchozím o dvě procenta. Úroky ze státních dluhopisů jsou tak s téměř pěti procenty více než dvakrát vyšší než vzestup ekonomiky. V takové konstelaci se opravdu z dluhů k prosperitě vyrůst nedá. A je úplně jedno, jestli ministryně financí Alena Schillerová těm dluhům říká „kredit“, aby to znělo lépe. 

Náš růst je sice velmi slušný ve srovnání se sousedním Německem, které už několik let fakticky stagnuje a potácí se kolem nuly. Tak dobře už ale nevypadá ve srovnání s jinými evropskými zeměmi. Polská ekonomika rostla ve srovnání s předchozím rokem o 3,5 procenta. Takže Poláci mají poměr mezi růstem a výší úroků výrazně lepší než Češi. 

Podstatně vyšší růst než my ale mají i výrazně bohatší evropské ekonomiky. Rekordmanem je Dánsko, kde v prvním čtvrtletí roku ekonomika meziročně stoupla o 6,2 procenta. I v předchozím roce stoupala o více než tři procenta. V některých čtvrtletích přesahoval růst čtyři procenta. Dánové si půjčují na deset let za 2,96 procenta, takže se z dluhů pohodlně prorůstají. Poměr mezi úrokem a růstem je velmi zdravý. 

Vyšší ekonomický růst než v Česku mají v Evropě také Švédové, Španělé, Portugalci, Finové, Estonci, Slovinci a Chorvati. 

Česká národní banka přitom už v roce 2016 ve své studii upozornila, že při této struktuře ekonomiky dlouhodobě nemáme potenciál na růst vyšší než tři procenta ročně. Nejedeme tedy se dvěma procenty na maximu svých možností, ale na dánský vzestup založeno nemáme. Do éry vysokých úroků vstupujeme mimořádně zranitelní.