Vláda proškrtala mapu větrných zón. Podívejte se, jestli ta u vaší chalupy zůstala

O akceleračních zónách pro větrné a fotovoltaické elektrárny je nejspíš rozhodnuto. Vláda zmenšila jejich počet i celkovou plochu. Podle ministerstva pro místní rozvoj (MMR) v návrhu zůstalo 49 oblastí pro možnou výstavbu větrných elektráren o výměře 284 čtverečních kilometrů. Zmenšení ale nemusí být tak razantní, jak kabinet tvrdí. 

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) minulý týden na tiskové konferenci vlády tvrdil, že vláda zkrouhla návrh na vymezení akceleračních zón na 11 procent původního plánu. Uvedl totiž, že předchozí vláda Petra Fialy (ODS) se vůči Evropské unii zavázala vymezit akcelerační zóny o rozloze 2 685 kilometrů čtverečních. Současný kabinet ANO, SPD a Motoristů oproti tomu schválil vymezení zón o celkové výměře 297 kilometrů čtverečních pro větrníky i soláry. 

Háček spočívá v tom, že Fialova vláda žádný návrh na vytvoření akceleračních zón o takové výměře neschválila. Minulý kabinet na konci svého funkčního období teprve schválil návrh zákona, který definoval akcelerační zóny jako oblasti, kde by mohly platit jednodušší povolovací procesy pro výstavbu obnovitelných zdrojů energie. 

Konkrétní vymezení oblastí se teprve připravovalo. Plochu 2 685 kilometrů čtverečních definoval v přípravách Výzkumný ústav pro krajinu jako potenciálně vhodná území pro výstavbu obnovitelných zdrojů energie. Nešlo však o konkrétní návrh, ale o pracovní podklady. 

Vláda Andreje Babiše veřejnosti později představila návrh, který už s tolika zónami nepočítal. „Zatímco v počáteční fázi bylo prověřováno přibližně 110 akceleračních oblastí, do veřejného projednání bylo zařazeno již pouze 94 oblastí o výměře 474 kilometrů čtverečních,“ uvádí MMR. 

K tomuto návrhu pak obce, kraje i občanské iniciativy poslaly podle Havlíčka tisíce připomínek. Nakonec vláda odsouhlasila současnou podobu 61 akceleračních zón o výměře 297 kilometrů čtverečních. Akcelerační zóny samy o sobě neznamenají automatickou výstavbu větrných nebo fotovoltaických elektráren. Mají pouze urychlit zdlouhavé povolovací procesy. „Obce zůstávají účastníky stavebního řízení a stavět se bude pouze tam, kde pro to bude shoda a místní podpora,“ řekl Havlíček. 

Představený plán kritizovala například Komora OZE. Její předseda Štěpán Chalupa uvedl, že návrh podle něj zatím přináší více škody než užitku. Kritizoval zejména rozsah akceleračních zón, omezení pro výstavbu i netransparentní způsob jejich vymezení, který podle něj vyvolává nejistotu a odpor. 

Proč se vymezují akcelerační zóny

Česko ve výrobě elektřiny z větru zaostává za zbytkem Evropy. V energetickém mixu se elektřina z větrných elektráren pohybuje okolo jednoho procenta. Energetické koncepce, ať už jde o Státní energetickou koncepci nebo Vnitrostátní plán ČR v oblasti energetiky a klimatu, přitom počítají s rozšiřováním obnovitelných zdrojů v následujících letech. 

Souvisí to i s tím, že česká energetika bude nové zdroje potřebovat. S odklonem od uhlí a pomalou výstavbou jiných stabilních zdrojů postupně klesá pozice Česka coby čistého exportéra elektřiny, tedy stavu, kdy se v tuzemsku vyrobí více energie, než se spotřebuje. Podle správce přenosové soustavy ČEPS se Česko do roku 2030 nejspíše stane importérem elektřiny. Obnovitelné zdroje v tomto kontextu nabízejí určitou alternativu, protože jejich výstavba je jednodušší a rychlejší například ve srovnání s plynovými nebo jadernými elektrárnami. 

Vytvoření akceleračních zón Česku ukládá směrnice RED III Evropského parlamentu, která má členským státům umožnit rychlejší výstavbu obnovitelných zdrojů energie. V případě, že by Česko tyto oblasti nevytvořilo, hrozilo by, že přijde o miliardy korun z Národního plánu obnovy.