Ačkoli loňský státní rozpočet vycházel z předpokladu, že česká ekonomika vzroste v roce 2017 o necelých 2,5 procenta, tedy oproti skutečnosti zhruba polovičním tempem, nezůstala na konci roku ministerstvu financí v kase ani jedna přebytečná koruna, ba dokonce si úřad musel ještě přes šest miliard půjčit.
Zpráva o druhém nejnižším schodku za poslední dekádu je tak dobrá pouze zdánlivě a dává za pravdu údajným zlým jazykům tvrdícím, že vyhnout se rozpočtovému fiasku při příští české recesi bude hlavolam hodný členů Mensy.
Naše firma a životní prostředí? Ále, to bychom raději nepitvali. Zaměstnanecké poměry v naší společnosti? Do toho nikomu zvenčí nic není! Říkáte: lidská práva? A co my s tím?
Zhruba tímto způsobem reaguje podle průzkumu nejmenované globální poradenské firmy na tato témata polovina ze stovky největších českých firem. Ty prý tak patří k nejméně transparentním nejenom v regionu, ale i napříč světem. Zda jde o odraz jedné z profilových českých národních vlastností, průzkum neuvádí, nicméně tajnůstkaření firem mnohdy znamená, že zaměstnanecký novic si pracovní smlouvou kupuje zajíce v pytli.
Británie ukázala světu neotřelý způsob, kterak nenásilně nakopnout ekonomiku. Přes půl miliardy liber má totiž zemi přinést díky rušnějšímu turismu svatba prince Harryho s herečkou Meghan Markleovou. Mělo by Česko začít chystat sňatky z rozumu?
