Při pohledu na letošní vývoj na devizových trzích se dá konstatovat jedno – kdeže ty loňské sněhy jsou! Vzpomeňme, jak se do poslední chvíle přetahovala česká koruna s mosambickým meticalem o to, která měna na světě proti dolaru nejvíce posílí. Nakonec opravdu o prsa zhodnotila mosambická měna více než ta tuzemská. V top 10 byly i další středoevropské měny či měny rozvíjejících se trhů jako například polský zlotý, srbský dinár, chorvatská kuna či albánský lek.
S rokem 2018 ale jako bychom mávli kouzelným proutkem a situace je dramaticky odlišná. Kromě albánského leku a ukrajinské hřivny nenajdeme evropskou měnu, která by si vůči dolaru letos polepšila.
Česká koruna zatím vůči zeleným bankovkám oslabila o více než čtyři a půl procenta, a to na tom rozhodně není nejhůře. Zlotý ztrácí přes šest procent, forint téměř osm a nejhorší výkonnost má z evropských měn turecká lira, která letos zatím odepsala více než pětinu své hodnoty.
Obecně letos trpí měny rozvíjejících se trhů geopolitickou nejistotou a eskalací obchodních válek, americký dolar je v této situaci vnímán jako měna bezpečného přístavu. Navíc ho stále více zatraktivňuje postupné zvyšování úrokových sazeb ze strany americké centrální banky. A jak prezident Fedu tento týden před kongresmany uvedl, v tomto trendu budou pokračovat.
Těžko tedy do konce roku předpokládat, že by měny rozvíjejících se trhů špatné první pololetí vymazaly. To by mohl být až příběh roku 2019, s jehož koncem očekáváme ve Spojených státech ekonomickou recesi.
Autor je hlavním ekonomem Komerční banky
