Čerstvé údaje ČNB o vývoji v bankovním sektoru za červenec potvrdily úkaz trvající už delší dobu: pomalý růst firemních úvěrů. Meziroční tempo růstu celkového portfolia úvěrů nefinančním podnikům za poslední tři měsíce ve výši 3,4 procenta je zřetelně pod hodnotami, které bychom čekali vzhledem k aktuálnímu nominálnímu růstu ekonomiky přinejmenším kolem pěti procent.
V pozadí je pokračující opadávání zájmu o úvěry ze strany nerezidentských firem – ty se zřejmě postupně přesouvají k úvěrům ve svých domovských zemích, a to nejspíš kvůli sazbám. Zatímco korunové sazby z nových korporátních úvěrů za posledních 12 měsíců vzrostly o procentní bod na 3,8 procenta, například v eurozóně podle údajů ECB o desetinku klesly na 1,9 %. Pokud však tyto firmy nadále potřebují úvěry v korunách, pak výhodnost přesunu mimo český bankovní sektor je menší než rozdíl uvedených sazeb: je třeba započítat také dodatečné náklady na překlopení úvěru do korun.
Velmi vlažný je ovšem zájem o nové úvěry i ze strany českých firem: za poslední tři měsíce si nabraly čisté nové úvěry v objemu meziročně nižším téměř o čtvrtinu. U některých firem jim jejich bohaté vnitřní zdroje, nahromaděné v minulých letech díky vysoké ziskovosti i přes rychlý růst mezd, umožňují expanzi bez využití bankovních úvěrů. Takových firem ale pravděpodobně rychle ubývá. Naopak nejspíš přibývá firem, které nestojí o bankovní úvěry prostě proto, že se svou expanzí, tedy investicemi, začínají váhat pod tíhou nejistoty ohledně dalšího vývoje poptávky, zejména poptávky ze zahraničí.
Roli jistě hraje i už zmíněný růst korunových sazeb. Tak by si fungování úvěrového trhu představovala aspoň ČNB: v nedávné minulosti zvyšovala úrokové sazby právě proto, aby utlumila růst úvěrů, a tím udržela ekonomiku poblíž potenciálu a inflaci poblíž svého 2procentního inflačního cíle.
Autor je ekonomem České spořitelny
