Analýza: Rozpočet 2016 aneb Babiš proti ministrům

Andrej Babiš na sjezdu ANO

Andrej Babiš na sjezdu ANO Zdroj: ctk

Ekonomice se daří. V prvním čtvrtletí podle zpřesněného odhadu ČSÚ vzrostla meziročně o čtyři procenta. Je to nejlepší výsledek od roku 2007 i naděje vládní koalice, že urovná spory panující kolem sestavování rozpočtu na příští rok.

Při rostoucím hospodářství – každé procento představuje zhruba třináct miliard korun – by ministr financí Andrej Babiš (ANO) mohl uhájit naplánovaný schodek sedmdesáti miliard. Ve větší míře by mohli uspět se svými požadavky i šéfové dalších vládních rezortů.

Babiš schodek neochvějně brání. Například včera rozladil hejtmany, protože chce o rok odložit účinnost zákona o rozpočtovém určení daní. To by kraje připravilo o 3,5 miliardy korun. Strážce státní pokladny zároveň hledá další zdroje příjmů státu. Chystá proto revizi volných prostředků všech státních firem. Zatím ale platí: v roce 2016 by měl stát hospodařit s výdaji 1,139 bilionu korun a příjmy 1,069 bilionu korun. V dalších letech by pak měl rozpočtový schodek klesat.

Požadavky hejtmanů
Hejtmani kromě jednání o pro ně klíčovém zákonu o rozpočtovém určení daní hovořili s vládou také o požadavcích ministrů. Některé z nich podpořili. Ministr financí by podle nich měl příští rok přidat peníze na sociální služby, místo 7,8 miliardy by to mělo činit 9,7 miliardy korun. Stát by měl pomoci financovat opravy krajských silnic, a to třemi miliardami korun. Babiš by měl přidat také na památkovou péči a podporu cestovního ruchu.

Pokud jde o rozpočtové příjmy, ministerstvo financí zatím při jejich odhadu sází především na čtyřprocentní růst platů. Ten by měl zvednout jak inkaso pojistného, tak i výběr daní z příjmů, a to téměř o 25 miliard korun. Optimistický je také odhad výnosu DPH, zvýšit by se měl až o třináct miliard, přičemž skoro deset miliard by měla zajistit zpřísněná kontrola výběru daní – měsíční kontrolní hlášení a elektronické pokladny. Celkově by se v příštím roce mělo vybrat na daních o 55 miliard
více. Letošní rozpočet včetně pojistného počítá s 976 miliardami korun.

Na co stát bude napřesrok vydávat peníze, respektive v jaké výši, ještě zdaleka jasné není. Jednotlivé šéfy rezortů v průběhu následujících dvou měsíců čeká zdlouhavé vyjednávání s Babišem o konečné podobě té které rozpočtové kapitoly.

státní rozpočtystátní rozpočty | E15

Zatím jediným výraznějším pokrokem je shoda na zvýšení plateb za státní pojištěnce o 1,8 miliardy korun. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) ovšem původně žádal čtyři miliardy korun.

Definitivně také platí, že důchody se v příštím roce zvednou o devět desetin procenta, platy státních zaměstnanců vzrostou o tři procenta a těch, kteří spadají pod služební zákon, o pět procent. Konečnou podobu státního rozpočtu na příští rok musí kabinet projednat a schválit do konce září.

O co se také licituje
S navrženým rozpočtem není spokojený žádný ministr. Ostatně jejich představy o výdajích převyšovaly záměr ministra financí o více než padesát miliard. Vážný spor se vedl o zdravotnictví, podobná šarvátka se dá čekat mezi správcem státní kasy a ministrem vnitra Milanem Chovancem (ČSSD). Ten požaduje 3,5 miliardy navíc, zatím dostal navíc jen 1,5 miliardy.

Mírné vylepšení rozpočtu slíbil Babiš také ministryni školství Kateřině Valachové. Její rezort by si měl meziročně polepšit o 2,3 miliardy. Při posledním jednání dostala ministryně příslib na další 1,5 miliardy korun. Ani to ji však neuspokojilo, představovala si sumu kolem čtyř miliard a hodlá dál vyjednávat.

Dvě miliardy proti letošnímu roku navíc by mělo získat ministerstvo obrany. Vláda se shoduje, že výdaje na obranu je potřeba posílit, ani navýšení této rozpočtové kapitoly ještě není konečné. Naopak nižší než letošní výdaje navrhují finance pro ministerstvo zemědělství a ministerstvo průmyslu a obchodu. Ani to však není definitivní.