Co brzdí zpřístupnění bankovních dat e-shopům? | E15.cz

Co brzdí zpřístupnění bankovních dat e-shopům?

Online platba
Online platba
• 
ZDROJ: Profimedia

Tomáš Fíla

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Když v lednu 2018 vstoupila v platnost novela zákona o platebním styku, která obsahovala zejména povinnost pro banky zpřístupnit data jejich klientů a umožnit platby licencovaným třetím stranám prostřednictvím takzvaného API (application programming interface), otevřela se mezi odbornou veřejností okamžitě diskuze o tom, jak zásadně se platební trh brzy změní.

Spouštěčem celého procesu byla evropská směrnice o platebních službách zvaná PSD2. Hlavní změnou, kterou tato směrnice přinesla, je dostupnost informací o zákazníkovi pro prodejce, typicky e-shopy. To ale zvyšuje riziko zneužití dat a zvyšuje nároky na kontrolu identity zákazníka při platbách online.

Téměř po třech letech však české banky a fintechové společnosti stačily sotva vyzkoušet, co se v rámci nových služeb dá podnikat, a k žádné revoluci na platebním trhu rozhodně nedošlo. Kde tedy leží hlavní problémy, které stojí v cestě při zavádění nových PSD2 služeb, jež jinak bezpochyby přinášejí zcela nové možnosti pro banky i jejich klienty a otevírají i nová byznysová pole pro fintechové společnosti?

Prvním problémem je míra standardizace nových služeb. Brzo po vyhlášení platnosti PSD2 sice vznikl v pracovní skupině České bankovní asociace Český Open Banking Standard, ale i ten je spíše návodem, jak vytvořit jednotlivé API služby, a není pro banky povinný. Implementace PSD2 v jednotlivých bankách se tak liší a služby jsou rozdílně postaveny.

Druhým zásadním problémem je zpracování plateb v jednotlivých bankách. Každá banka přistupuje ke zpracování plateb různě, poskytuje jiné informace o výsledku stavu platby a v naprosté většině případů platbu ani po finálním potvrzení z banky nelze považovat za garantovanou. V konkurenčním prostředí karetních plateb nebo platebních tlačítek v e-shopech se tak stále jedná v podstatě o nevýhodu.

Asi největším aktuálním problémem je zatím nedůvěra klientů k celému systému PSD2 služeb. Mnoho z nich se totiž domnívá, že zpřístupněním svého účtu v režimu PSD2 poskytnou k tomuto účtu jakékoli třetí straně neomezený přístup. Často pak proces platby ukončí a zvolí raději jinou platební metodu. Přesto že se zdá, že tažení PSD2 u nás prozatím skomírá, věřím, že jsou to jen dětské nemoci výborné a silné technologie.

Osobně vidím pozici PSD2 podobně jako tu, ve které se nacházely platební karty přibližně před 15 lety. Zaplatit na internetu kartou se tehdy rovnalo v očích klientů doslova hazardu s vlastními penězi. Zejména uplynulý rok ale ukázal, že klienti jsou dnes zcela ochotni platit na internetu kartou za oběd nebo i při nákupu osobního auta.

Řešení současného nelichotivého stavu PSD2 plateb v českém prostředí a na ně navázaných služeb leží zejména v získání většího množství informací o samotné technologii. Pokud české banky, národní regulátor (ČNB) a důvěryhodné firmy poskytnou celému systému dostatečnou podporu a budou klienty vzdělávat a vysvětlovat jim, v čem leží hlavní přínos a jak je to s bezpečností celého prostředí, můžeme se v dohledné době dočkat podobného rozkvětu jako kdysi ve světě karetních operací.

Autor je CEO Finbricks

Autor: Tomáš Fíla

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video