V Česku padla třináctá největší banka v počtu klientů, kterých Sberbank měla zhruba 120 tisíc. Tento příběh ilustruje, jak rychle se může změnit realita i v tak konzervativním prostředí, jakým je bankovnictví.
Ještě v polovině února vyšel v deníku E15 rozhovor s novou generální ředitelkou české Sberbank Marijanou Vasilescu, která byla tehdy jedinou ženou v čele české banky, a ještě k tomu původem z Rumunska. Pochvalovala si návrat do černých čísel po dvou hubených pandemických letech. Chtěla rozvíjet spolupráci se středními a velkými firmami, a dokonce zvažovala akvizice jiných menších bank na českém trhu. Hovořilo se například o prodeji další ruské banky na českém trhu Expobank, kterou nakonec skutečně koupili Američané a Lotyši, nebo také francouzské Hello bank!
Co dělat, pokud máte peníze ve Sberbank?
Nic z toho se nepovedlo a jen o pár dní později musela Sberbank čelit nefalšovanému runu na banku. Před jejími pobočkami se po ruském vpádu na Ukrajinu tvořily dlouhé fronty a lidé se snažili vybrat co nejvíc ze svých vkladů.
Sberbank se vedle toho potýkala i s dopadem mezinárodních sankcí na své fungování ve světě. Výsledkem toho bylo oznámení České národní banky o zahájení správního řízení se Sberbank o odnětí bankovní licence, které banka s ruskými kořeny vlastněná přes rakouskou matku obdržela na konci února.
Banka byla i během řízení o odnětí licence v relativně dobrém stavu. To samozřejmě vedlo k zájmu o koupi některých aktiv Sberbank. Zájem o ně otevřeně projevila Česká spořitelna a podle informací deníku E15 se o části Sberbank zajímala také banka Creditas miliardáře Pavla Hubáčka.
Prodej banky by přitom býval byl nejlepší variantou jak pro Sberbank, tak pro její klienty včetně obcí, krajů a organizačních složek státu, které mají v bance uložených zhruba osm miliard. Jakmile totiž banka vstoupí do likvidace, což se může stát už dnes nebo v následujících dnech, hodnota jejích aktiv na trhu klesne. V procesu likvidace se zpeněžují aktiva zpravidla za „výprodejové ceny“. Jenže jednání o prodeji podle informací deníku E15 ztroskotalo mimo jiné i na tom, že o prodeji Sberbank by bylo nutné jednat s její rakouskou matkou, která ovšem také míří do insolvence.
Těsně před Velikonocemi tedy došlo k nepravomocnému odnětí licence. Sberbank vyčkávala celých 15 dní, které měla na případný rozklad proti rozhodnutí ČNB. Až minulý týden v pátek, tedy poslední den lhůty, se rozhodla rozklad nepodat a „vzdát se bez boje“, přestože měla výhrady k věcné správnosti rozhodnutí centrální banky. Vedení Sberbank je přesvědčeno, že „nepodání rozkladu zabrání dalšímu prodlužování stávajícího mimořádného stavu a dalšímu prohloubení negativních dopadů sankcí na činnost banky“.
Centrální banka by nyní měla učinit nezbytné kroky k uspokojení věřitelů, což znamená v první řadě navrhnout soudu jmenování konkrétního likvidátora z řad insolvenčních správců se zvláštním povolením. ČNB už oslovila dva z nich: Lukáše Zrůsta a Jiřinu Lužovou, která už v minulosti vedla likvidaci jiné banky s ruskými kořeny působící na českém trhu ERB Bank. Obrovský zájem mají ale i jiní. Banka se v Česku nelikviduje každý rok.
