Jediná žena v čele české banky je původem Rumunka. Svou kariéru začala v retailovém bankovnictví před dvaceti lety. Od srpna loňského roku šéfuje Marijana Vasilescu české pobočce Sberbank, která v průběhu prvního pandemického roku propadla do minusu. „Letos jsme zase v plusu. Máme v Česku dobré příležitosti pro spolupráci se středními a velkými firmami. Prodej neplánujeme,“ tvrdí v rozhovoru pro deník E15.
Loni Sberbank prodala několik evropských poboček. Spekulovalo se i o prodeji té české. Proč jste si ji nakonec ponechali?
Management jednoduše dospěl k závěru, že se v regionu západního Balkánu Sberbank nemůže dosáhnout požadovaných výsledků. Trhy Česka, Rakouska a Německa mají naopak velký potenciál a příležitosti pro vývoj.
Jaké příležitosti máte na mysli?
V Německu teď pracujeme na digitální bance, která se zaměřuje na retailové bankovnictví - spotřebitelské půjčky a kreditní karty. V Rakousku jde více o korporátní klientelu. V Česku máme jak retail, tak dobré příležitosti vybudovat bilaterální vztahy se středními a velkými firmami. Ve srovnání s jinými hráči jsme příliš malá banka, proto se chceme zaměřit spíše na něco konkrétního v každém segmentu.
V roce 2020 jste ale skončili v červených číslech. Jak se vám dařilo v uplynulém roce?
Rok 2020 byl prvním pandemickým rokem a bezprecedentně ovlivnil všechny trhy a hráče. V takové nejisté situaci každá banka navyšuje rezervy, což jsme udělali i my. Loňský rok taky nezačal jednoduše, ale v jeho průběhu jsme zaznamenali výrazná zlepšení. Nejhorší předpokládané scénáře nenastaly. Odhadem jsme loni dosáhli 11 milionů eur čistého zisku a věříme, že tento rok bude ještě lepší.
Plánujete do budoucna nějaké akvizice menších bank na českém trhu?
Přemýšlíme nad tím. Pokud narazíme na výhodnou příležitost, určitě ji budeme zvažovat.
Jaké to je být ruskou bankou v Česku?
Jsme skutečně bankou s ruským kapitálem. Jsme ale zároveň lokální banka, která se řídí regulacemi ze strany České národní banky. Diplomatické vztahy se občas zhoršují nebo naopak zlepšují, to platí pro většinu zemí, Rusko není výjimkou. Měli bychom se ale spíše soustředit na byznysové zájmy.
Sberbank je největší banka na ruském trhu a myslím, že se od ní můžeme naučit spoustu věcí. Například nedávno prošla rebrandingem a změnila jméno na Sber, zároveň se začala prezentovat jako technologická společnost. Jde o příklad banky, která byla dlouhou dobu vnímána jako konzervativní státní banka, ona ale dokázala opak.
Ale česká společnost historicky přistupuje k Rusům velmi skepticky. Nekazí vám to byznys v Česku?
Jsou různé postoje a názory a s tím nic nenaděláme. Vzpomínky na minulost tu i nadále budou. Jsem Rumunka a myslím, že Čechům v tomto ohledu rozumím. Stejně si ale myslím, že bychom neměli míchat dohromady dějiny, poltické vztahy a byznys. Navíc poměrně velký podíl Čechů nevnímá naši banku negativně.
Nechali jsme si zpracovat průzkum kolem vnímání Sberbank českou veřejností a zjistili jsme, že většinový postoj je spíše neutrální. Zní zhruba takto: „Moc toho o Sberbanku nevím a nemám názor“. Pro nás je to příležitost pomoct lidem ho vytvořit na základě služeb, které nabízíme. Je ale pravda, že existuje segment české populace, který zastává přísné „no-go“ v ohledu všeho ruského a s tím se musíme smířit.
Jste momentálně jediná žena v čele banky na českém trhu. Jak vnímáte své výjimečné postavení?
Také mě to překvapilo. Stalo se mi to poprvé, že bych byla jedinou ženou v čele finanční instituce. Srbský trh, kde jsem předtím působila, je v tomto ohledu jiný. Když se podíváte na top deset bank na tamním trhu, víc než půlce z nich šéfují ženy. Dokonce ředitelka srbské Národní banky byla v době mého působení žena. V Rumunsku už před dvaceti lety stály ženy v čele dvou největších firem v zemi, Vodafonu a Petromu. A to byly devadesátky. Je velká škoda, že na tom Česko tak není, protože vidím tu spoustu schopných žen.
Překvapilo vás v Česku i něco dalšího?
Strávila jsem poslední osm let v Srbsku a je jasné, že Češi mají jinou mentalitu. V Srbsku jsou lidé víc přímočaří a otevření, ale také možná trochu víc dramatičtí a expresivní. Češi na mě působí trochu rezervovaně. Pochopila jsem, že i když mohou působit uzavřeně, neznamená to, že nemají silný názor na věci, které se kolem nich dějí. I my jsme si s kolegy zažili vzlety a pády, než jsme si začali skutečně rozumět. Teď si zvykli i oni na mě, vědí, že jsem expresivní a extrovertní.
Odráží se tyto kulturní rozdíly na byznysové stránce věci?
Ano, rozhodně. Pro Čechy je běžný trochu konzervativní pohled. A musím dodat, že to vychází jen z mého pozorování, není to kritika. Někdy je docela dobré být konzervativní, předpokládá to promyšlenější jednání. Na druhou stranu, občas je potřeba riskovat a zkoušet nové věci. I v naší bance se teď snažíme prosadit trochu inovativní přístup.
Máte velkou zkušenost z postkomunistických zemí. Myslíte si, že mají něco společného, co se týká trhu nebo mentality lidí?
Každá země má tak specifické dějiny, že je těžké zobecnit a najít společný rys. Jediné, co můžu říct na základě zkušenosti z pandemie, že obvykle nezpochybňujeme pravidla, které se zavádí. Možná právě toto je pozůstatek socialistické doby.
V Praze jste už půl roku. Jak se tu cítíte?
Užívám si to tu. Je to opravdu skvělé místo pro život. Tolik parků. Když máte psa a sportujete jako já, Praha je dokonalá.
Marijana Vasilescu
Vystudovala Academy of Economic Studies v Bukurešti a titul MBA získala na London Business School. Má mnohaleté zkušenosti ve finančním sektoru, v němž pracovala ve vedoucích pozicích v Rumunsku, Rusku, Kazachstánu a Srbsku. Do Sberbank CZ přichází ze Sberbank Srbsko, kde zastávala pozici CEO od roku 2016.
