Desetitisíce lidí, kteří v sobotu vyšli do budapešťských ulic protestovat proti vládě Viktora Orbána, mají pravdu, že většina hospodářské politiky kabinetu je diletantská a chaotická. Má pravdu, že ji vláda a premiér prosazují autoritativně bez jakékoli diskuze s opozicí, sociálními partnery, experty.
Pravdou však je i to, že většina odborových lídrů, kteří dnes proti Orbánovi řeční, a většina těch, kteří jim naslouchají a svírají bojovné transparenty, jsou tíž lidé, kteří Orbánovi pomohli k vládě. Do velké míry kvůli nim získal moc, s níž si může dělat to, co nyní dělá. Nezasloužili se o to jen jako voliči, ale i tím, že jako odboráři léta účinně bránili reformám a úsporám. A to v době, kdy by bolely mnohem méně než dnes. Většina těch, kteří dnes Orbána proklínají, pomáhala šířit jeho bludy, že stačí jen chtít, a je možné dál žít s vypaseným státem a neefektivními veřejnými financemi.
