Budovy v éře klimatické nejistoty: rozhoduje návrh, data i spolupráce
Konference Šetrné budovy 2026 otevřela klíčovou debatu o tom, jak navrhovat a realizovat budovy, které obstojí v době narůstajících klimatických výkyvů. Česká rada pro šetrné budovy na konferenci nabídla diskuse napříč investory, architekty i technologickými firmami.
Diskuze ukázaly, že odolnost staveb už není jen technickým parametrem, ale výsledkem spolupráce, sdílení dat a schopnosti reagovat na rychle se měnící podmínky. Právě propojení těchto přístupů se ukazuje jako rozhodující pro budoucnost celého sektoru.
Úvodní blok konference Šetrné budovy 2026 otevřel debatu o tom, jak dnes navrhovat budovy v prostředí rostoucí klimatické nejistoty. Shoda napříč odborníky panovala v tom, že tradiční přístup založený na optimalizaci jednotlivých parametrů už nestačí. Do popředí se dostává schopnost budov adaptovat se v čase, zvládat extrémní výkyvy počasí a zároveň zůstat ekonomicky smysluplné.
Zásadní roli přitom hraje už samotná fáze návrhu, kde se rozhoduje o většině budoucích dopadů. Právě zde se ale stále střetávají rozdílné priority jednotlivých aktérů, což vede ke kompromisům, které mohou snižovat celkovou kvalitu i odolnost projektu. Diskuse proto zdůraznila potřebu větší mezioborové spolupráce, práce s daty a sdílení know-how napříč celým životním cyklem budovy. Právě schopnost tyto přístupy propojit bude podle expertů rozhodovat o tom, jak budou budovy fungovat v následujících dekádách.
Technologie, které rozhodují: co dnes skutečně ovlivňuje návrh budov
Rozhodování investorů o použitých technologiích v administrativních budovách je ovlivněno řadou faktorů. Mezi ty nejdůležitější patří funkčnost, estetika, bezpečnost, komfort, energetická úspornost, udržitelnost a legislativní požadavky. Zajímavé je sledovat, jak se v čase, pod vlivem vnějších okolností, mění jejich vzájemné priority, přičemž vedle základních parametrů vystupují do popředí především komfort, úspornost a udržitelnost.
Právě udržitelnost dnes přináší komplexní pohled na návrh budov, protože v sobě zahrnuje nejen technologická řešení, ale i dlouhodobou flexibilitu, energetickou nezávislost a schopnost reagovat na proměňující se požadavky uživatelů i regulace. Pokud má investor ambici postavit budovu, která obstojí v čase, musí tyto principy zohlednit už v rané fázi návrhu a přizpůsobit jim volbu technologií. „Rozhodnutí, která dnes děláme na začátku projektu, zásadně ovlivní nejen jeho ekonomiku, ale i to, jak bude budova fungovat za dvě nebo tři dekády. Právě proto je důležité uvažovat v širších souvislostech a pracovat s dlouhodobým horizontem,“ říká Filip Cenefels, business developer WAGO-Elektro.
Takový přístup může znamenat mírné navýšení počátečních investic, obvykle v řádu jednotek procent. Přínos se však promítá do výrazně delší životnosti budovy i použitých technologií a omezení nákladných rekonstrukcí, které jsou dnes u mnoha objektů nutné už po 20 až 30 letech provozu.
Město jako celek: proč už nestačí řešit jednotlivé budovy
Rozvoj metropole v 21. století nemůže být jen o stavbě jednotlivých budov. Společnost Sekyra Group se zaměřuje na výstavbu velkých městských urbanizací jako je Smíchov City, Rohan City a Žižkov City. Cílem je, aby tyto nové čtvrti byly kvalitním místem pro život nejen dnes, ale aby obstály i v měnících se klimatických podmínkách za desítky let. „Udržitelnost už dávno není jen o detailech – je třeba myslet komplexně, plánovat s výhledem do budoucna a být připraveni na nové standardy i technologie. Nezastupitelnou roli v tomto hrají strategie municipalit, distributoři energií a státní energetická koncepce,“ říká Leoš Anderle, výkonný ředitel Sekyra Group.
Velkou výzvou je navrhnout projekty tak, aby dávaly i při využití pokročilých technických a technologických řešení ekonomický smysl a aby se do budoucna nevyloučil jejich upgrade. Proto například všechny chystané etapy výstavby rezidenčních objektů společnosti Sekyra Group mají topný systém s nízkým teplotním spádem, aby byly v budoucnu napojitelné na centrální tepelná čerpadla nové generace.
