S novou vládou přichází i nová opatření, která začnou platit od 26. prosince. Překvapením byla i pro hejtmany a primátora Prahy. „Sešli jsme se s panem ministrem Válkem v úterý ráno, kdy nám bylo řečeno, že opatření s námi konzultována nebudou,“ popisuje pražský primátor a lékař Zdeněk Hřib a dodává: „Myslím si, že by to s hejtmany mělo být probíráno předem, opatření se jich často týkají. Není dobré, aby se je dozvídali z médií.“ Kraje podle něj během pandemie prokázaly, že jsou schopny nést svůj díl odpovědnosti, zasloužily by si víc pravomocí, ne ignorací.
Sám tvrdí, že má situaci v hlavním městě pod kontrolou a spokojen je navzdory kritice na pirátském fóru i se změnami, které se mu během tří let ve vedení metropole podařilo prosadit. Rezervy má ve vnitrostranické komunikaci. Věří přitom, že změnu, kterou nabízí, lidé příští rok znovu zvolí a on tak bude moci být dál primátorem.
„Musíme si přiznat, že varianta omikron se v České republice už masivně šíří,“ říká Zdeněk Hřib, podle kterého existuje jednoduchá pomůcka, jak výskyt mutace v populaci identifikovat. „V každé z předchozích vln se na začátku projevil takový efekt, že se mění počet nově nakažených z Prahy oproti podílu nově nakažených z celé České republiky. Vždycky když číslo přesáhlo 10 procent, tak to znamenalo, že stojíme na prahu nové vlny. Každé ráno si nechávám esemeskou poslat aktuální čísla a tenhle fenomén se v nich objevil před několika dny,“ upozorňuje pražský primátor a lékař. Navzdory tomu, že kapacita testovacích míst v Praze je dostatečná, předpokládá, že ve velkém se do nich lidé mezi svátky nepohrnou a šíření viru bude v populaci probíhat organicky.
„Naším úkolem je pohlídat si nemocnice, které kraje často provozují. V Praze jsou nemocnice primárně státní, nicméně i s těmi jsme v kontaktu. Druhá věc, která se nově přidává u varianty omikron, je zajištění pracovníků pro základní veřejné služby. Tempo šíření epidemie je u této mutace rychlejší, tudíž může dojít nejen k zahlcení nemocnic, ale i k problémům v této oblasti,“ vypočítává potenciální rizika, která řeší s jednotlivými radními. Městská policie se navíc soustředí na kontrolu nošení respirátorů v MHD. „Na tohle by Praha být připravená měla.“
Na co metropole do budoucna připravená není, je automobilová doprava. „Víc aut se do Prahy nevejde. Prakticky jakákoli uzavírka kvůli selhání semaforu nebo čehokoli, ovlivňuje provoz. Doprava je na hraně,“ má jasno Hřib, podle kterého se některým jeho „kolegům, třeba radnímu pro dopravu Scheinherrovi, nedaří dostatečně dobře komunikovat změny, které se dějí.“ Uzavírek by nicméně mělo být v roce 2022 méně. Situaci by výrazně usnadnil i vnitřní okruh, jehož výstavbu podle Hřiba brzdí státní správa. Stavět je možné až po zisku územního rozhodnutí a stavebního povolení, takže reálně za sedm let.
Za priority pro další období, pokud by byl zvolen, považuje investice do MHD, která je v kombinaci s chůzí základem dopravy v Praze, využívá ji 70 procent obyvatel. Konkrétně uvádí prodlužování tramvajových tratí, stavbu trolejbusové trati a dostavbu metra D do roku 2028/2029. Zohlednil by i vzrůstající poptávku po cyklotrasách, které jsou jako doplněk využívány i v ostatních evropských městech a není důvod, proč by neměly být u nás.
