Privatizace vesmíru by se měla regulovat, říká v rozhovoru bývalý šéf výzkumného centra NASA

Astronaut Sunita Williams na Mezinárodní vesmírné stanici

Astronaut Sunita Williams na Mezinárodní vesmírné stanici Zdroj: Profimedia

Pete Worden
Pete Worden je bývalý ředitel výzkumného střediska NASA Ames a brigádní generál amerického letectva ve výslužbě, v současnosti šéfuje nadaci Breakthrough Prize Foundation.
Na návštěvu do Prahy přijel Prahy v rámci festivalu Czech Space Week organizovaného ministerstvem dopravy a agenturou CzechInvest.
Pete Worden
5
Fotogalerie

Celý život strávil výzkumem vesmíru. Téměř 30 let působil v americkém letectvu a další desetiletí řídil výzkumné středisko NASA Ames. Dnes je 72letý astrofyzik Pete Worden ředitelem soukromé nadace Breakthrough Initiatives, která se zabývá hledáním mimozemského života. „Současné vesmírné programy kladou větší důraz na těžbu surovin ve vesmíru a osídlování planet,“ konstatuje Worden v rozhovoru pro deník E15 během své krátké návštěvy Prahy v rámci konference Prague Laser Space Apps Conference v laserovém centru HiLASE.

Proč potřebujeme investovat do vesmírných programů? Někteří kritici říkají, že bychom měli nejdřív vyřešit problémy této planety, než začneme hledat další.

Jsou pro to dva důvody – jeden praktického rázu. Výzkum vesmíru nám umožňuje lépe pochopit to, co se děje na naší planetě, například klimatické změny. A věřím, že jednoho dne nám vesmírný výzkum pomůže některé problémy dokonce vyřešit. Druhý důvod je spíše filozofický. Když jsem poprvé viděl fotografii naší planety, kterou pořídil americký astronaut William Anders z paluby kosmické lodi na oběžné dráze Měsíce v roce 1968, pomyslel jsem si, že na celém tom černém vesmírném pozadí je jen jedno místo, kde existuje život, a to místo je Země.

Podobný patriotický pocit popisovali i astronauti, kteří viděli Zemi z vesmíru. Tento pohled lidi zkrátka stmeluje. No a je tu ještě více filozofický důvod. Proč se věnujeme vědě? Ze stejného důvodu, ze kterého se věnujeme umění nebo literatuře. V tom spočívá podstata lidí. Pravděpodobně bychom zvládli žít bez umění, hudby nebo bez nových poznatků, ale přišli bychom o to, co nás dělá lidmi.

Říkáte, že zkoumání je součástí lidské povahy?

Nevím, jestli je to dobře nebo špatně, ale lidé mají nutkání zkoumat nová místa a nové věci. Je proto jisté, že se v následujících desetiletích usadíme na Měsíci, Marsu nebo někde jinde. Možná uděláme stejné chyby, jaké jsme udělali na Zemi, možná uděláme nové nebo je možná naopak napravíme.

Pete WordenPete Worden|profimedia.cz

Z výzkumu vesmíru se poslední dobou stává čím dál víc záležitost soukromých investic. Trápí vás trend privatizace vesmíru?

Myslím, že hlavní motivací pro výzkum vesmíru je vždy lepší život pro lidstvo. Znám se s řadou soukromých investorů a hodně z nich investuje do vesmírných programů právě z tohoto důvodu. Proto si nemyslím, že takzvaná privatizace vesmíru musí být nutně negativní věcí.

Na druhou stranu je potřeba soukromé iniciativy regulovat a zavést pro ně jasná pravidla. Například Lucembursko jako první evropská země zahájila diskuzi o tom, jak se dají využít nerostné suroviny ve vesmíru. Založili pracovní skupinu, která se zabývala tím, jaké mohou být právní podmínky těžby surovin na planetkách a jiných nebeských tělesech. Cílem regulací by bylo umožnit soukromým investorům zisk, ale zároveň minimalizovat konflikt mezi jednotlivými hráči. Moje doporučení lucemburské vládě bylo vytvářet protokoly u všeho, co se děje v této oblasti.

Dlouhou dobu jste řídil výzkumné týmy světových vědců. Je to náročné po manažerské stránce?

Vědce motivují jiné věci než běžné zaměstnance. Většina lidí touží po vysokém platu, pracovních výzvách a pocitu ocenění. Největším problémem práce s vědci je přesvědčit je, že i ostatní vědci mají stejná práva. Zajímá je totiž jenom to, čím se zabývají právě oni, a ignorují, co dělají ostatní. Proto jim musíme neustále připomínat, že jiní vědci jsou také lidé. V tom byla pandemie náročná, protože zmizela živá lidská komunikace a bylo těžší je stmelit do týmů.

Viděl jste někdy sci-fi filmy, který byste označil za hodně povedené z vědeckého hlediska?

Většina filmů o vesmíru mě dráždí, protože jejich děj porušuje vědecké zákony. Působil jsem jako poradce u několika podobných filmů a na mé připomínky mi bylo řečeno, že vědecky správná verze by stála mnohem víc nebo by nebavila diváky. Na druhou stranu stejně miluji sci-fi filmy, protože používají technologie a vyprávění k tomu, aby zkoumaly téma lidské přirozenosti. Jedním z mých oblíbených filmů je Vesmírná odysea. S autorem předlohy Arthurem Clarkem jsem se seznámil mnohem později a mohu ho označit za učitele a kamaráda.

Čemu fandíte víc – Hvězdným válkám, nebo Star Treku?

To je věčný spor. Hvězdné války je fantasy, zatímco Star Trek se snaží vysvětlovat pravděpodobné vědecké jevy, čemuž dávám přednost. Můj blízký kolega je naopak fanouškem Hvězdných válek, takže o tom, co je lepší, pořád diskutujeme.

Jedním z hlavních pravidel hvězdné posádky ve Star Treku je zákaz ovlivňování života na jiných planetách. Domníváte se, že bychom se tímto pravidlem měli řídit i my?

Zaprvé nejsme si jistí tím, na kterých planetách život skutečně existuje. Ale obecně bych řekl, že nikdy nevíte, jaký dopad může mít vaše činnost na ostatní. V komunitě vědců, kteří se zabývají vesmírem, se vede hodně diskuzí kolem takzvané „planetární ochrany“, tedy opatření, která mají zabránit tomu, aby se mikrobiální formy pozemského života dostaly na jiné planety. Kritici se ptají, jestli to náhodou nepřeháníme.

Osobně zastávám postoj, že máme být opatrní. Pro opatrnost zaznívají důvody jak zprava, tak zleva. Zatímco levicově smýšlející lidé se bojí, že lidé mohou zničit život na jiné planetě, pravičáci se obávají, že naopak zničí on nás. Jednou jsem se o tom bavil s Elonem Muskem. Zeptal jsem se ho, co se stane, pokud objevíme život na Marsu, a odpověděl mi, že ho to nezajímá. Mělo by, řekl jsem mu.

Jak se změnila celková nálada společnosti ohledně výzkumu vesmíru za ty roky, co působíte v oboru?

Existuje několik druhů motivací pro zkoumání vesmíru. Pro každého člověka, ale i pro každé historické období platí jiná motivace. V šedesátých letech hlavní motivací byly mocenské ambice, které souvisely s vesmírným závodem mezi USA a Sovětským svazem. Motivace, která převažovala v osmdesátých a devadesátých letech, byla vědeckého charakteru. Dnes je naopak větší důraz na výzkum možností těžby surovin a osídlení vesmíru.

Jak byste hodnotil bývalého prezidenta Donalda Trumpa a Joea Bidena z hlediska podpory vesmírných programů?

Oba podporovali a podporují vesmírný výzkum, který ovšem samozřejmě není na vrcholu jejich priorit. Trump kladl trochu větší důraz na státní bezpečnost, ale oba podporují Vesmírné síly Spojených států amerických. Může být dobrá věc, pokud se nesoustředí na konflikt, ale na spolupráci a ekonomickou soběstačnost.