Po téměř deseti letech zvýšila Česká národní banka úrokové sazby. Tu základní, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, zvýšila o 0,2 procentního bodu. „Negativní dopad by to mohlo mít na realitní sektor a na ty s vyšším zadlužením,“ komentuje krok centrální banky analytik Komerční banky Richard Miřátský.
Jaké bude mít rozhodnutí ČNB následky?
Rozhodnutí o zvýšení sazeb, které je první v Evropské unii, nebylo velkým překvapením. I přesto, že polovina analytiků v něj nevěřila. Z vyšších sazeb by měl profitovat především finanční sektor. Bankám by se měl otevřít prostor pro růst marží, pojišťovnám by zas vyšší sazby měly vylepšit vyhlídky na rostoucí výnosy z investovaných prostředků, což je relativně důležitou součástí jejich zisku.
Obecně se změní náklady na financování. To je na jednu stranu pozitivní přínos právě pro zmíněný finanční sektor, kterému se otevře větší prostor pro zvyšování svých marží. Na druhou stranu pro některá odvětví, která mají vyšší zadluženost – například telekomunikace nebo utility (síťová odvětví) – to může mít negativní dopad v podobě zvýšených úrokových nákladů.
Jak pocítí zvýšení sazeb běžný občan žádající o úvěr? O jak velkou změnu se v praxi jedná?
Jde o relativně malé zvýšení. S určitým odstupem času se může promítnout do podmínek bank spojených s poskytováním úvěrů jak korporátním klientům, tak retailovému sektoru.
Nastaly pro zvýšení sazeb vhodné makroekonomické podmínky?
Z makroekonomického pohledu je růst sazeb evidentně žádoucí. Vidíme relativně silné indicie, že v některých částech ekonomiky, kde je to nejvíc viditelné, hrozí vznik bublin. Například v realitách. Z tohoto pohledu by se dal verdikt považovat za rozumný.
Co růst sazeb provede se sílou koruny, jak moc posílí?
Koruna posílila, dá se očekávat, že v tomto bude dál pokračovat. Je ale těžké odhadovat, o kolik to bude.
Podívejte se, co může nastat po zvýšení úrokových sazeb:
