Evropa tahá v technologické válce za kratší konec a musí přidat. Lídry jsou USA a Čína

Y Soft mimo jiné vyvíjí unikátní roboty AIVA. Ty slouží k testování softwaru například pro obsluhu tiskáren nebo chytrých zařízení v automobilech. Jsou vybaveny umělou inteligencí a během koronavirových uzávěr nahrazovaly v kancelářích vývojáře z masa a kostí. 

Špičková technologie světové úrovně. Když je Y Soft poprvé uvedl na trh, zájem ze strany evropských kupců byl velmi pomalý. „První velký zákazník, který si objednal naše roboty, byl ze Spojených států, a druhý z Japonska. Neumím si to vysvětlit jinak, než že Evropa zkrátka není tak progresivní jako její konkurenti,“ kroutí hlavou Muchna a stejně kriticky hodnotí i další oblasti, v nichž náš kontinent podle něj za ostatními světovými mocnostmi výrazně zaostává.

Asie vyvíjí, Evropa pájí

Y Soft se kupříkladu v posledních třech letech stal jednou z „obětí“ globální čipové krize, kdy západní firmy nebyly schopné dovážet polovodiče, které se vyrábějí téměř výhradně ve východní Asii. Jejich nedostatek paralyzoval technologické podniky i automobilky. „Hodně jsme trpěli hlavně ve fiskálním roce 2022, kdy kvůli čipům nebyly na trhu tiskárny a kopírky, a tudíž nebylo k čemu dodávat náš software. Došlo k obrovskému propadu v celém odvětví, a to až o třicet procent,“ popisuje Muchna. 

Z Evropy se stává montovna čipů, soběstačná ale nebude, říká šéf Y Softu Václav Muchna

Technologie a média

Situace se zlepšila až v letošním roce. Evropská unie následně oznámila miliardové investice do domácí výroby čipů. Nové továrny na polovodiče mají vzniknout třeba v německém Magdeburku či v polské Vratislavi. Muchna je ale přesvědčen, že tyto kroky příštím krizím rozhodně nezabrání. „Evropa tím čipově soběstačná nebude. Sice se tu postaví nějaké fabriky, ale to technologické know-how zůstane na Tchaj-wanu. Takže budeme jen takovou montovnou čipů a až přijde další pandemie nebo nedej bože Čína vojensky zaútočí na Tchaj-wan, nijak nám to nepomůže,“ myslí si podnikatel.    

Čína a USA jako technologičtí lídři

Podobně kritický postoj jako Václav Muchna zastávají další lidé z oboru. „Hlavními soupeři v technologických závodech jsou bezesporu USA a Čína,“ podotýká viceprezident globální analytické společnosti IDC Jan Burian a jako důkaz uvádí několik zajímavých statistik. Až dvě třetiny všech patentů na světě se podává v Asii. Asijské země zvýšily tento svůj podíl na inovacích z 54 procent v roce 2011 na 67 procent v roce 2021. Naopak podíl Evropy spadl za stejné období z patnácti procent na deset.

„Čína je lídrem ve výrobě a vývoji technologií hlavně v energetice, přičemž čerpá nejen ze své bohaté surovinové základny, ale i z obrovského know-how, získaného v rámci působení zahraničních firem na čínském trhu, prostřednictvím akvizic zejména v Evropě a díky studiu čínských studentů na prestižních evropských a amerických univerzitách,“ vypočítává Burian. 

Čína dále dominuje zejména díky společnosti Huawei v oblasti 5G technologií, kde na ni připadá téměř šedesát procent celosvětových investic. V poslední době válcuje Evropu také v elektromobilitě. Čínské automobilky, jako je BYD, Dongfeng nebo Geely ovládají celé hodnotové řetězce, na jejichž konci stojí bateriový elektromobil, který je zpravidla kvalitní, designově atraktivní, a především výrazně levnější než bateriová vozidla od evropských konkurentů.

O úspěšnosti čínských výrobců elektromobilů vypovídají data z čínského automobilového trhu, jenž je největší na světě. V desítce prodejců plně elektrických aut s největším tržním podílem byli v prvním pololetí roku 2023 nečínští pouze dva – americká Tesla a německý Volkswagen. Čínští výrobci zároveň začínají nebezpečně expandovat na evropských trzích a to v takové míře, že Evropská komise dokonce začala zvažovat zavedení nových cel. 

Pozadu ve výdajích na výzkum

Spojené státy nadále zůstávají jasným lídrem především ve vývoji umělé inteligence (AI) a cloudových služeb. „Jejich síla spočívá v kombinaci špičkových univerzit, technologických gigantů, jako jsou Meta Platforms, Amazon, Google nebo Apple, a vysokých investic do start-upů,“ říká šéf společnosti Alpha Industries Jan Tyl. 

Do vývoje kvantových počítačů jdou největší investice opět z USA a Číny, kdy mezi deseti nejsilnějšími firmami není ani jedna evropská. „Ve výdajích na výzkum evropské firmy zaostávají za Američany a Číňany o více než sedmdesát procent,“ přidává se proděkan Fakulty elektrotechnické na ČVUT Jiří Jakovenko. 

Pokud jde o další významné hráče – Indie je silná v softwarovém vývoji, což je patrné z růstu společností Infosys či TCS. Japonsko si udržuje pozici lídra ve výrobě elektroniky a v robotice v čele s firmami Sony a Toyota. Ve výrobě čipů dominuje jednoznačně Tchaj-wan, jenž na vývoji těchto strategicky významných produktů postavil i svou obrannou politiku. Připadá na něj zhruba šedesát procent světové produkce. V případě nejpokročilejších čipů je to až devadesát procent.     

Vynásobte start-upy desetkrát

Největší potíž starého kontinentu je podle expertů v tom, že současná nepříznivá situace samotným Evropanům vlastně ani nevadí. „Nemůžeme to házet jen na politiky a instituce Evropské unie. Hlavní příčinou jsme my samotní, náš mindset a kultura. Právě proto jsem dost skeptický, že bychom s tím něco dokázali v nejbližší době udělat,“ tvrdí odborník na AI a zakladatel Dataclair.ai, Centra umělé inteligence v PPF a O2 Czech Republic Jan Romportl. 

Technologicko-inovační potenciál vidí v rámci Evropy jenom v pobaltských zemích. „Samozřejmě by pomohlo snížení byrokracie a zjednodušení podnikatelského prostředí. Nejdůležitější nicméně je, aby v Evropské unii bylo desetkrát tolik technologických start-upů, než je teď. A to nikoli start-upů, které jsou přisáté na nějaké státní a evropské dotace, ale start-upů, do kterých investuje soukromý kapitál. To je skutečný test životaschopnosti a evoluce inovací,“ doporučuje Romportl. Bude to však podle něj vyžadovat velkou odvahu jak ze strany start-upistů, tak ze strany investorů. 

A v neposlední řadě musí Česko a Evropa katalyzovat samotný zrod inovativního myšlení. „Nejdůležitější je školství. Do něj musíme nalít co nejvíce peněz a dostat tam inovativně smýšlející lidi. Jenom tak můžeme něco změnit,“ nabádá Václav Muchna.  

Podporu vynálezcům

Pomoci mohou na základě mínění expertů i další kroky. „Reálně je třeba přemýšlet o návratu některých průmyslových odvětví do Evropy. Možnost by byla například vytvořit speciální obchodní a výrobní zóny, kde by se uplatňovaly zvláštní požadavky na udržitelnost či daňová zvýhodnění,“ soudí Burian. „Zamyslel bych se rovněž nad systémem podpory nejen špičkového vzdělávání v oborech jako je fyzika, chemie, mechatronika, biologie a tak dále, ale i takzvaného vynálezectví čili podpory lidí ve zkoumání nových cest formou možnosti prezentace a rozvoje jejich nápadů ve stylu amerických Inventors’ Fairs,“ dodává Burian. Jsou to totiž právě nekonvenční postupy, z nichž se obvykle rodí klíčové vědecké a technologické průlomy.    

Pod vlivem zelené

Na tom, kdo technologické závody nakonec vyhraje, se odborníci neshodnou. „Pořád s šancemi lehce nad padesát procent sázím na to, že si tu roli udrží Spojené státy, přestože jim Čína šlape v leckterých oblastech neuvěřitelně na paty. Jako důvod vidím to, že v Číně je patrná snaha po státem řízené homogenizaci výzkumu a technologických aktivit, takže pokud neděláte aktuální mainstream, máte to tam hrozně těžké,“ domnívá se Romportl. 

„Čína a Indie také často neplní očekávání v rychlosti svého pokroku a v plném využití lidského potenciálu,“ doplňuje Tyl. Podle proděkana Jakovenka je nicméně nemožné, aby se jedna země stala lídrem úplně ve všech zásadních technologických odvětvích. 

Zajímavou otázkou také je, jak do technologických válek promluví paralelně probíhající zelená transformace ekonomik, protože rozvoj moderních technologií je úzce vázaný na nerostné a surovinové bohatství. 

Bojím se o technologickou budoucnost Evropy, říká Čech, který pracoval na konkurenci ChatGPT

Technologie a média

„Zelená transformace je důležitá, protože přináší nové typy technologických závodů, například ve vývoji baterií a obnovitelné energie. Vstupuje sem geopolitický zájem o zdroje, jako jsou vzácné zeminy nebo lithium, které jsou klíčové pro výrobu baterií a jiných technologií potřebných pro zelené hospodářství,“ uvádí lídr inovací a vedoucí partner poradenských služeb ve společnosti Deloitte Pavel Šiška. Třeba podle Mezinárodní agentury pro obnovitelnou energii se odhaduje, že do roku 2030 bude potřeba zvýšit produkci lithium-ionových baterií až desetinásobně, aby se dosáhlo cílů v oblasti obnovitelné energie. „Země s přístupem k těmto zdrojům budou mít výhodu v další fázi technologického vývoje,“ upřesňuje Šiška. Proto má i řada států již v současnosti vlastní politiku k zajištění vzácných surovin, jako jsou lithium, kobalt, nikl nebo grafit. V Evropské unii je to Evropský akt o kritických surovinách, vydaný letos v březnu Evropskou komisí.  

Přechod na bezemisní ekonomiku je celkově jednou z věcí, v nichž se Evropě daří. „Nicméně, v poslední době se některé stěžejní technologie pro zelenou transformaci přesouvají mimo Evropu. Je to vidět kupříkladu na výrobě solárních panelů. Před lety byla sedmadvacítka v této oblasti velice silná. Nyní se však světovým lídrem v oboru stává Čína, kdy evropské firmy nedokážou konkurovat cenám čínských solárních panelů,“ upozorňuje Jakovenko. 

Hra o centrální mozek lidstva

Romportl je naopak přesvědčen, že zelené technologie nejsou tolik podstatné a reálný boj se odehraje jinde: Povede se o obecnou umělou inteligenci. Tu lze definovat jako schopnost inteligentního prostředku pochopit nebo se naučit jakýkoli intelektuální úkol, který dokáže člověk nebo jiný živočich. „Hraje se zejména o to, kdo jí jako první dosáhne a účinně ji zapojí do řízení ekonomiky, společnosti a výzkumu. Takže ESG a zelené technologie půjdou na nějakou chvíli reálně stranou,“ myslí si expert. „Sázím teď na to, že až nějaký stát dosáhne obecné umělé inteligence, tak mu to pomůže vyřešit všechny ostatní problémy, včetně globální klimatické krize,“ uzavírá Romportl.