Investice do smyslu. Filantropie českých dolarových milionářů pomáhá měnit svět
- Filantropie milionářů přešla od nahodilé charity k systematickému přístupu.
- Stává se „investicí do smyslu“ s dlouhodobým dopadem.
- Slouží i k předávání hodnot mezi generacemi.
Fiilantropie českých dolarových milionářů se za poslední dekádu profesionalizovala a stala se pevnou součástí uvažování o financích. Namísto jednorázových příspěvků skrze charitativní organizace si budují vlastní struktury, díky nimž pomáhají systematicky a dlouhodobě. Rozhodnutí, jakým směrem zaměří svou dobročinnou snahu, pak zpravidla vychází z jejich osobní zkušenosti a přináší jim radost srovnatelnou s investičními výnosy. Ukazují to data průzkumu J&T Banka Wealth Report, který mapuje chování dolarových milionářů už 15 let.
Vysoké zhodnocení sice nadále zůstává hlavním cílem správy majetku, kdy v Česku jej jako prioritu uvádí 43 % dolarových milionářů, ale své pevné místo při rozhodování o dalším osudu bohatství postupně získává i filantropie. Stále častěji jí respondenti průzkumu popisují jako „zdroj radosti“, ale také „investici do smyslu“, tedy oblasti, která nepřináší finanční výnos, ale společenský přínos a pozitivní odkaz. Pro vlastní potěšení a osobní rozvoj se jí ve volném čase aktivně věnuje 7 % českých dolarových milionářů, tedy zhruba dvakrát více než obecná populace.
„Filantropie se tak posouvá od jednorázového daru k systematické práci na řešení konkrétních společenských problémů,“ vysvětluje předsedkyně představenstva J&T Family Office Gabriela Koksová.
Od charity k vlastnímu projektu
V minulosti čeští dolaroví milionáři preferovali především velké a prověřené charitativní organizace, které znamenaly záruku, že jejich prostředky doputují ke správnému cíli. Dnes je podle J&T Banka Wealth Reportu patrný zásadní posun: filantropie se stále více řídí logikou strategického plánování.
„Takzvaná strategická filantropie znamená, že dárce si předem definuje oblast, které se chce věnovat, stanovuje měřitelné cíle a průběžně vyhodnocuje skutečný dopad své podpory, podobně jako by přistupoval k podnikatelskému projektu. Místo jednorázového příspěvku zavedené organizaci tak buduje vlastní struktury, tedy rodinné nadace nebo účelové fondy, které mu umožňují být přímo součástí procesu a dlouhodobě sledovat, kam jeho prostředky míří a co přinášejí,“ říká Koksová, která je také spoluzakladatelkou Nadace J&T a s filantropií má více než 20 let osobních zkušeností.
Motivace k systematickému zapojení do filantropie přichází různými cestami. V řadě případů jde o reakci na konkrétní osobní zlom. Například nemoc v rodině nebo jinou silnou zkušenost, která změní pohled na smysl majetku.
Nezřídka ale strategická filantropie přichází také spolu se změnou role, jako je například předání vedení firmy. Jak odrážejí data reportu, zatímco v roce 2015 respondenti v odpovědích mnohdy přiznávali únavu z vlastní správy majetku a řízení podnikání, v loňském roce už čeští dolaroví milionáři, s průměrným věkem 58 let, uváděli, že nacházejí nový smysl právě v projektech s hlubším lidským příběhem, do nichž mohou svůj majetek aktivně vtisknout.
Nadace jako škola pro nástupce
Zásadně se mění také generační pohled na majetek. Zatímco starší generace zakladatelů firem se soustředila především na výkon a budování majetku, mladší generace se stále více ptá po smyslu a společenském dopadu. Filantropické projekty tak přirozeně vznikají jako prostor, kde se obě generace potkají, nejen nad otázkou, komu pomoci, ale především nad tím, co jako rodina vyznávají a jaké hodnoty chtějí předávat dál.
„Filantropie se dnes stává jedním z nástrojů, jak mladší generaci připravit na odpovědnost spojenou s majetkem," potvrzuje Koksová s tím, že odinné nadace tak fungují jako praktická škola hodnot. „V ní se nástupci učí rozhodovat o projektech, přemýšlet o hlubším dopadu a nést odpovědnost za efektivní správu majetku," dodává.
Jak vypadá dolarový milionář
Tuzemští dolaroví milionáři se ve svém profilu blíží těm zahraničním. Nejpočetnější skupinu tvoří ekonomicky aktivní muži ve středním až pozdějším věku, převážně podnikatelé a majitelé firem. Postupně však přibývá také vysoce postavených manažerů.
Kromě „polistopadové generace“ se mezi nimi stále častěji objevují i mladší podnikatelé a především nástupníci, kteří budou svou roli v této skupině v následujících letech posilovat. S mezigeneračním předáváním firem a majetku zároveň roste podíl žen, zejména vdov a dcer, které přebírají správu rodinného jmění.
Průzkum probíhal mezi srpnem a zářím 2025 ve spolupráci s výzkumnou agenturou Perfect Crowd. Zapojilo se do něj 443 respondentů z řad dolarových milionářů. Průzkum zároveň sbíral srovnávací data i z české a slovenské obecné populace, vždy na vzorku více než tisíce respondentů.
