Rusko je ochotné znovu jednat o míru, řekl Putin. Postoje obou zemí se ale podle něj stále liší
Rusko je připraveno na další kolo mírových jednání s Ukrajinou, která by se mohla znovu uskutečnit v Istanbulu. Uvedl to v pátek prezident Vladimir Putin s tím, že postoje Moskvy a Kyjeva se nadále liší. Podle ruského vůdce, jehož země v únoru 2022 zahájila vojenskou invazi na Ukrajinu, může Rusko předat ukrajinské straně dalších 3000 těl padlých vojáků. Putin rovněž přiznal, že rostoucí výdaje na zbrojení zatěžují ruský státní rozpočet a přispívají k inflaci. Kreml proto podle něj usiluje o jejich postupné snížení v delším časovém horizontu.
Zástupci obou válčících zemí se v květnu a začátkem června dvakrát sešli v Turecku. Místo příměří a podmínek trvalého míru, o jehož dosažení usiluje Ukrajina i americký prezident Donald Trump, se však dohodli pouze na výměně zajatců a těl padlých.
Putin podle ruských agentur prohlásil, že pozice obou zemí jsou vzdálené, kontakty však pokračují. Místo ani čas možné další schůzky nespecifikoval, zmínil ale opět Istanbul.
Zatímco Ukrajina veřejně hovoří o okamžitém příměří, Rusko v posledních týdnech zesílilo vzdušné útoky, při nichž umírají desítky ukrajinských civilistů.
Rusko chce při třetím kole rozhovorů jednat o memorandu o možných budoucích mírových rozhovorech. Moskva už předložila Kyjevu seznam požadavků, za kterých je ochotna o míru jednat, Ukrajina jej však označila za seznam starých nepřijatelných ultimát. Je mezi nimi také například mezinárodní uznání Krymu, Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti jako součástí Ruska, omezení počtu ukrajinských vojáků a zbraní, neutralita Ukrajiny či zákaz vojenských aktivit třetích států na jejím území.
Putin v pátek rovněž mluvil o tom, že Rusko chce někdy v budoucnu snížit své výdaje na zbrojení, které mají nepříznivý dopad na ekonomiku. Rusko podle něj v současnosti vydává na armádu 13,5 bilionu rublů (3,6 bilionu korun), přičemž hrubý domácí produkt (HDP) činí 223 bilionů rublů (59,9 bilionu korun). Putin také prohlásil, že růst výdajů na obranu zemí NATO, na němž se dohodli lídři aliance tento týden v Haagu, je zdůvodňován neexistující ruskou agresí.
