Lom Vršany může v rámci rámci těžebních limitů lámat uhlí až do roku 2052. Poté má dojít k rekultivaci a zaplavení. Po roce 2060 zde má být jezero o rozloze 470 hektarů, což je téměř dvojnásobná vodní plocha, než jakou má Máchovo jezero.
Lom Vršany může v rámci rámci těžebních limitů lámat uhlí až do roku 2052. Poté má dojít k rekultivaci a zaplavení. Po roce 2060 zde má být jezero o rozloze 470 hektarů, což je téměř dvojnásobná vodní plocha, než jakou má Máchovo jezero.
V lomu Vršany se v současné době těží zhruba 7,5 milionu tun ročně. „V ložisku je ještě zásoba uhlí na více než 32 let při zachování současného tempa těžby. Z tohoto pohledu Vršanská uhelná disponuje vytěžitelnými uhelnými zásobami, které umožňují nejdelší těžbu hnědého uhlí v České republice,“ říká mluvčí Vršanské uhelné Eva Maříková.
Vršanská uhelná společnost vznikla v říjnu 2008. Firma patří prostřednictvím kyperských společností do skupiny ovládané lichtenštejnskou firmou Sev.en Energy AG, která je v současnosti pod kontrolou českého miliardáře Pavla Tykače.
Na řadě míst lomu, tak jak postupuje těžební jáma tam, kde byla těžba již ukončena, už proběhly rekultivace. Ty mají dál pokračovat. „V plánu jsou rekultivace lesní, vodní, zemědělské i ostatní, mezi které patří i přírodě blízká obnova, takzvaná sukcese, nebo třeba parkové úpravy. Lom Vršany bude po skončení těžby také zatopen, stejně jako sousední lom ČSA. S ohledem na zbývající zásoby hnědého uhlí bude vlastní zatápění zahájeno až po roce 2050,“ dodává Maříková.
Ve Vršanech začaly těžební práce roku 1978 prvotní skrývkou. V roce 1982 bylo vytěženo první uhlí a během čtyř let se lom Vršany přehoupl přes hranici šesti milionů tun uhlí ročně. Zdejší uhlí se využívá zejména v elektrárnách. Těžba zde může pokračovat ještě zhruba třicet let. Pak má být lom zaplaven, stejně jako řada dalších těžebních míst pod Krušnými horami. Oblast zasažená těžbou uhlí v Ústeckém kraji zabírá zhruba 400 kilometrů čtverečních. Jsou tu doly zavřené, rekultivované i stále funkční.
Podkrušnohorská hnědouhelná pánev se postupně mění do jisté míry v jezerní krajinu, vytěžené lomy se zaplavují a vznikají obří vodní nádrže. Jako zatím poslední bylo v září otevřeno jezero Most.
„V budoucnu se má oblast stát zásobárnou vody a zdrojem elektrické energie z vodních elektráren. Na studii proveditelnosti rekultivace lomů na Mostecku se pracuje,“ uvedla Hana Volfová, mluvčí státního podniku Palivový kombinát, který sanaci následků hornické činnosti zajišťuje.
